OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ZÁŘÍ 2021
Michal Fišer
zastupitel
MČ Praha 8
www.praha8.cz
Hana Novotná
zastupitelka
MČ Praha 8
Hana Matoušová
zastupitelka
MČ Praha 8
Jiří Vítek
místostarosta
MČ Praha 8
ANO
TOP 09 A STAN
ZELENÍ
PATRIOTI
Inspirace není
daleko. Stačí zajet
do Vídně
La dolce vita
po česku
Komunitní
zahrady a re-use
centrum
na Praze 8?
Stačí vyřešit
majetkový
Kocourkov
Pro příspěvek do tohoto vydání
časopisu Osmička, který jsem si
dovolil z Prahy 8 rozšířit na celé
území Hlavního města Prahy, mě
inspirovala moje letní cesta do
rakouské metropole Vídeň, která
patří s 1,8 milionem obyvatel
současně mezi nejdéle fungující
evropská „smart cities“, neboli
„chytrá města“. Tento koncept je
zde aktivně rozvíjen již od roku
2011 a čítá mnoho opatření,
které postupně zlepšují život pro
své občany, šetří životní prostředí a směřují k čistšímu a zdravějšímu městu.
Základem těchto opatření je
aktivní rozvoj městské hromadné dopravy. Její páteří, doplněnou sítí městských autobusů, je
dnes kolejová doprava zahrnující přes 80 km tratí metra, téměř
200 km městských tramvajových tratí, příměstskou tramvajovou dráhu Wiener Lokalbahnen a početné příměstské vlaky
S-Bahn na hlavních tratích.
Dopravní prostředky jsou čisté
a velmi bezpečné.
Dalším klíčovým prvkem
vídeňského smart cities je inteligentní propojení v oblasti dodávek elektřiny, tepla a zpracování
odpadu. Proto se město zaměřuje na rozvoj městské společnosti
Wien Energie a podporuje výstavbu nových fotovoltaických
elektráren, solárních zařízení na
veřejných budovách nebo pomocí větrných elektráren či navýšení produkce vodní energie.
V rámci podpory elektromobility, která bezesporu v budoucnosti významně pronikne do měst,
podporuje radnice výstavbu
smysluplné dobíjecí infrastruktury na frekventovaných místech i sídlištích a plánuje elektrický pohon nejen v MHD, ale
například i ve vozech taxi.
Praha 8 by se k iniciativám
a výše zmíněným projektům (již
dnes Hlavní město Praha řadu
„smart cities“ aktivit v této věci
realizuje) měla aktivně hlásit
a nabízet součinnost při jejich
realizaci.
V době uvolňujících se proticovidových opatření v Česku jsme se
s manželem vydali načerpat síly
do našeho milovaného Toskánska. Zavřené restaurace, home
office a nepříznivé počasí jsme
vyměnili za slunce a pověstný
italský bezstarostný život. O to
víc nás ale překvapilo, jak disciplinovaní Italové byli. Všichni
bezpodmínečně nosili roušky
a dodržovali bezpečnostní
opatření. Současně si ale užívali
la dolce vita, neboli sladký život,
jako kdykoli jindy. Tato rovnováha mě nadchla.
Z Česka jsem měla pocit, že
nás všechna opatření svazují,
buď byla dodržována příliš
rigidně ze strachu a bez vidiny
světla na konci tunelu, nebo byla
téměř ignorována. Italský balanc mezi důrazem na udržení si
svých kulturních tradic a duševní pohody a současně ohleduplností k ostatním je něco, co
bychom měli zavést i u nás.
I když už jsme (snad) z nejhorší
covidové noční můry venku,
převeďme tyto zkušenosti do
našeho každodenního života.
Starejme se o sebe, užívejme si
života, ale zachovejme si citlivý
přístup k ostatním lidem.
Ne ale výlučně v oblasti zdraví. Já vidím velkou potřebu toto
aplikovat především v otázce
názorů. Měli bychom si stát za
svým, když v něco opravdu
věříme, ale zároveň si vyslechnout protichůdné náhledy,
nehádat se, ale diskutovat a respektovat ostatní. A to samozřejmě nejen v Praze 8, ale v celém
Česku. Dbejme více na rovnováhu a zachovejme si u toho la
dolce vita.
Mojí inspirací je Vídeň, kde
vidíte na každém kroku, že
město myslí na lidi, kteří zde žijí.
Kvalitní veřejná prostranství
a zeleň, městská politika dostupného bydlení, podpora cyklistické dopravy, klimatická politika.
Vídeň má svého ombudsmana
pro životní prostředí. Kde začít?
Aby se Praha přiblížila současné Vídni v bytové politice, potřebovala by na to desítky let.
Aby Praha dohnala Vídeň
v klimatické politice, bude jí to
trvat dlouhé roky. Větší množství pítek je inspirace, kterou lze
realizovat v řádu měsíců. Při
vedrech vídeňská pítka mlží, což
je efektivnější než umisťování
samostatných pítek.
Stejně rychle lze začít umisťovat koše na nedopalky z cigaret.
Vídeň zavedla velmi přísné
pokuty za znečišťování veřejného prostoru, které důsledně
vymáhá. Na ulicích nenajdete
nedopalky, ale ani žvýkačky či
psí exkrementy.
Vídeňské RE-USE centrum
Tandler je místo, kam můžete
přinést věci, které už nepotřebujete, ale někomu jinému se ještě
můžou hodit. Tandler je obchoďák, kde se darovaný nábytek,
kola či domácí potřeby prodává
dál za dostupné ceny. Do re-use
centra darují věci ti, kteří nemají
čas nebo chuť trávit čas s prodejem věcí přes inzerci, a nechtějí
věc vyhodit. RE-USE centrum
využívají také firmy.
Vídeň podporuje komunitní
zahrady. Vytvořila městskou
organizaci, která zahrady a farmy zaštiťuje a pomáhá jim
s pozemky, materiálem či administrativou. V Praze by se podobná síťovací organizace hodila. Ve
spolupráci s organizacemi Kokoza či Bieno podporovat udržitelnost pražských komunitních
zahrad, zelených vnitrobloků,
zelených střech a fasád.
11
Po návštěvách malých obcí
a měst jsem měl možnost hovořit s mnoha patrioty a jako
místostarosta stotisícové městské části jsem tiše i nahlas záviděl. Nejenom, že si malá obec
může vydávat vlastní vyhlášky
nebo se starat o obec či městys
jako celek, tak u nás v Praze je
podivný model, který snad nemá
obdobu nikde okolo.
Říkám mu koláč, ze kterého si
chce každý ukousnout a nikdo ho
nechce pustit z ruky. Tu kus
trávníku patří hlavnímu městu
a ten vedle zase Praze 8. Jeden
poseká v pondělí a ten druhý
okolo silnic za tři týdny a vypadá
to jak v Kocourkově. Silnice patří
hlavnímu městu a díry po zimě se
opravují v srpnu, člověk by i ten
kus asfaltu snad raději opravil
z rozpočtu Prahy 8, ale to mu
hrozí, že investuje peníze do
cizího pozemku, a tedy může být
trestán jako špatný hospodář.
Tohle je padlé na hlavu a sousedy
nezajímá, čí co je, chtějí mít jen
bezpečné a zdravé město. Když
nejste přítelem politiků či partaje
na hlavním městě, tak je to, jako
když slyšíte „nezavěšujte, jste
v pořadí“.
Takže můj nápad z cest po
malých městech a obcích je
takový, že o veškerou zeleň
a silnice, kde nejezdí MHD, se má
starat městská část a nést plnou
odpovědnost, ale taky na to
dostat odpovídající finance. Mít
možnost vyhláškou pokutovat
přímo majitele budov a pozemků,
kteří se o své pozemky a budovy
úmyslně nestarají. Však jeden
nápad mě „kopl“ při návštěvě
staré hospůdky v Mikulově, kde
visel na stěně starý domovský
list. Ale to je dnes nápad minimálně na mediální oprátku.