20
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / KVĚTEN 2021
www.praha8.cz
Historie
AKCÍZY
Vzpomínka na dobu, když se
vybíraly potravní daně...
nnJsou stavby, kolem kterých roky chodíme, nevíme co představují, a je možné, že časem zmizí, aniž bychom to poznali.
Taková stavba stojí na konci Klapkovy ulice u konečné tramvaje v Kobylisích – nepříliš nápadný dům se zvláštním obloukovým oknem v přízemí.
Tento dům není historickou
památkou v pravém slova smyslu, ale jedná se o významný
historicko/technický objekt,
který za první republiky sloužil
jako celnice (akcíz) pro výběr
„potravní daně“ na okraji tehdejší
Velké Prahy. Co je však významné, že se podle zjištěných informací jedná o jediný zachovalý
objekt tohoto druhu v celé Praze.
ZŘÍZENEC PAN
CHOCHOLKA
Rovněž před Píseckou Bránou
na Hradčanech je zachovalý
nenápadný domek, který sloužil
k výběru daně. Nutno dodat, že
clo se vybíralo na vstupu do
města a dotyčný vždy dostal
doklad o zaplacení, a pokud
zboží jen provážel městem, tak
na výstupní celnici dostal tento
obnos zpět. Akcízy byly také
státní správou propach ovány
t
magistrátu, takže úředník byl
městský zaměstnanec. Výběr
daně v té době byl zřejmě velmi
přísný, ale vynalézavost lidu
pražského byla velká, a tak se
potraviny pašovaly různými
způsoby. Oblíbené bylo například pronášení potravin pod
tehdejšími širokými suknicemi
žen, což Jaroslav Hašek detailně
a humorně popsal ve své povídce „Román pana Chocholky od
potravní daně“. …Zřízenec potravní daně pan Chocholka byl
velice svědomitý člověk. V úředním jednání neznal slitování
s nikým, a když přivedl do kan-
Na začátku se musíme vrátit do
historie. Vše začalo v roce 1829
císařskou vyhláškou „Potravní
daň na čáře a obecní přirážky
k ní“. Tato vyhláška sjednocovala v „mocnářství Rakouském“
různé městské daně z potravin
a nápojů na jeden poplatek pod
jménem „všeobecná potravní
daň.
Na základě této vyhlášky byla
okolo velkých měst Rakouska-Uherska vytyčena tak zvaná
potravní čára a na hlavních
přístupových místech
zřízeny výběrčí místa
této daně nazývaná
městiště, celnice nebo
lidově akcíz. Praha v té
době byla malá a potravní čára do určité
míry kopírovala městské opevnění a proto
některá výběrčí místa
měla podobu strážních
budek u dnes již většinou zbouraných městských bran, ale někde
se postavily i domky
s kancelářemi a byty
pro výběrčí daně.
Historické akcízy
většinou zanikly v důsledku bouřlivého
rozvoje Prahy po roce
1900. V současné době
však stále můžeme
vidět některé staré
„celnice“, pokud o nich
víme. Celnicí byla
dodnes stojící Táborská
KOBYLISKÝ AKCÍZ stojí u vozovny v Klapkově ulici.
brána na Vyšehradě.
celáře podezřelou osobu, že chce
něco přenést podloudně přes
potravní čáru, tu jeho modré oči
zářily radostí se zábleskem
úředního uspokojení. …Vedl je do
kanceláře na čáře vzpřímen ve
své uniformě a s takovou hrdostí, jako by chytil loupežné vrahy.
A zvítězil, i když si paničky
stěžovaly na příliš důvěrné
ohmatávání svých plášťů. „Čistým vše čisté,“ říkával si tento
statečný muž, „a pronášíš-li
husu, tak ti pomoz pánbůh.“
PŘEKÁŽKY DOPRAVNÍCH
STAVEB
První republika tento systém
výběru daní na potravní čáře
automaticky převzala a výběrem
byla pověřena celní správa.
Město se však velmi rozšířilo,
a tak za hranicemi Velké Prahy
byly stavěny nové akcízy s typizovanou architekturou a charakteristickým obloukovým oknem
kanceláře v přízemí. Tyto budovy se stavěly na hlavních přístupových silnicích a tak vznikl
i „náš“ akcíz v Kobylisích na
hlavní silnici od Teplic. Těchto
charakteristických budov byly
postaveny snad desítky a to, že
stály na výpadových silnicích, se
jim často stalo osudné, překážely
novým křižovatkám a obchvatům anebo byly začleněny do
vzniklé okolní zástavby a přestavěny k nepoznání.
Kobyliský akcíz vzhledem
k vzrostlým stromům vypadá
nenápadně.
Je však jediný, který ze
zbylých budov akcízů, které lze
v Praze identifikovat, má kromě
vzhledu původních budov
z období první republiky navíc
i původní originální prvky, jako
je obloukové litinové okno
s výběrčím okénkem a vstupními dveřmi do kanceláře. Z hlavní
ulice jsou zachovány i vstupní
cihlové schody do kanceláře
a z boční strany další menší
obloukové okno pro výhled na
příjezdovou silnici. Jedná se tedy
svým způsobem o historický
unikát a je velké štěstí, že jej
dnes můžeme pozorovat v původní podobě o to víc, že podobně zachovalou budovu akcízu už
dnes v Praze neuvidíme.
KONEC ZA NĚMECKÉ
OKUPACE
Činnost výběru daně na potravní čáře byla definitivně ukončena v roce 1942. Již předtím však
byla existence tohoto
způsobu výběru daně
často kritizována.
Časopis Auto z roku
1939 informuje, že že
pražský akcíz vynáší
městu ročně 50 milionů korun, a proto se
obec pražská nechce
tohoto příjmu vzdát.
Přitom výdaje státu
spojené s vybíráním
činí sedm milionů,
a navíc je potřeba
značných investic do
lidí, domů atd. Článek
žádá zrušení této
starobylé činnosti
a dále argumentuje
ztrátami motoristů při
čekání a popojížděním
u akcízu. Prostě doba
byla už jiná, selky
s kachnami už nechodily a na silnici převládala auta nad koňskými povozy.
Ivan Vítek