20

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / KVĚTEN 2021 

www.praha8.cz

Historie

AKCÍZY

Vzpomínka na dobu, když se

vybíraly potravní daně...

nnJsou stavby, kolem kterých roky chodíme, nevíme co představují, a je možné, že časem zmizí, aniž bychom to poznali.

Taková stavba stojí na konci Klapkovy ulice u konečné tramvaje v Kobylisích – nepříliš nápadný dům se zvláštním obloukovým oknem v přízemí.

Tento dům není historickou

památkou v pravém slova smyslu, ale jedná se o významný

historicko/technický objekt,

který za první republiky sloužil

jako celnice (akcíz) pro výběr

„potravní daně“ na okraji tehdejší

Velké Prahy. Co je však významné, že se podle zjištěných informací jedná o jediný zachovalý

objekt tohoto druhu v celé Praze.

ZŘÍZENEC PAN

CHOCHOLKA

Rovněž před Píseckou Bránou

na Hradčanech je zachovalý

nenápadný domek, který sloužil

k výběru daně. Nutno dodat, že

clo se vybíralo na vstupu do

města a dotyčný vždy dostal

doklad o zaplacení, a pokud

zboží jen provážel městem, tak

na výstupní celnici dostal tento

obnos zpět. Akcízy byly také

státní správou propach­továny

magistrátu, takže úředník byl

městský zaměstnanec. Výběr

daně v té době byl zřejmě velmi

přísný, ale vynalézavost lidu

pražského byla velká, a tak se

potraviny pašovaly různými

způsoby. Oblíbené bylo například pronášení potravin pod

tehdejšími širokými suknicemi

žen, což Jaroslav Hašek detailně

a humorně popsal ve své povídce „Román pana Chocholky od

potravní daně“. …Zřízenec potravní daně pan Chocholka byl

velice svědomitý člověk. V úředním jednání neznal slitování

s nikým, a když přivedl do kan-

Na začátku se musíme vrátit do

historie. Vše začalo v roce 1829

císařskou vyhláškou „Potravní

daň na čáře a obecní přirážky

k ní“. Tato vyhláška sjednocovala v „mocnářství Rakouském“

různé městské daně z potravin

a nápojů na jeden poplatek pod

jménem „všeobecná potravní

daň.

Na základě této vyhlášky byla

okolo velkých měst Rakouska-Uherska vytyčena tak zvaná

potravní čára a na hlavních

přístupových místech

zřízeny výběrčí místa

této daně nazývaná

městiště, celnice nebo

lidově akcíz. Praha v té

době byla malá a potravní čára do určité

míry kopírovala městské opevnění a proto

některá výběrčí místa

měla podobu strážních

budek u dnes již většinou zbouraných městských bran, ale někde

se postavily i domky

s kancelářemi a byty

pro výběrčí daně.

Historické akcízy

většinou zanikly v důsledku bouřlivého

rozvoje Prahy po roce

1900. V současné době

však stále můžeme

vidět některé staré

„celnice“, pokud o nich

víme. Celnicí byla

dodnes stojící Táborská

KOBYLISKÝ AKCÍZ stojí u vozovny v Klapkově ulici.

brána na Vyšehradě.

celáře podezřelou osobu, že chce

něco přenést podloudně přes

potravní čáru, tu jeho modré oči

zářily radostí se zábleskem

úředního uspokojení. …Vedl je do

kanceláře na čáře vzpřímen ve

své uniformě a s takovou hrdostí, jako by chytil loupežné vrahy.

A zvítězil, i když si paničky

stěžovaly na příliš důvěrné

ohmatávání svých plášťů. „Čistým vše čisté,“ říkával si tento

statečný muž, „a pronášíš-li

husu, tak ti pomoz pánbůh.“

PŘEKÁŽKY DOPRAVNÍCH

STAVEB

První republika tento systém

výběru daní na potravní čáře

automaticky převzala a výběrem

byla pověřena celní správa.

Město se však velmi rozšířilo,

a tak za hranicemi Velké Prahy

byly stavěny nové akcízy s typizovanou architekturou a charakteristickým obloukovým oknem

kanceláře v přízemí. Tyto budovy se stavěly na hlavních přístupových silnicích a tak vznikl

i „náš“ akcíz v Kobylisích na

hlavní silnici od Teplic. Těchto

charakteristických budov byly

postaveny snad desítky a to, že

stály na výpadových silnicích, se

jim často stalo osudné, překážely

novým křižovatkám a obchvatům anebo byly začleněny do

vzniklé okolní zástavby a přestavěny k nepoznání.

Kobyliský akcíz vzhledem

k vzrostlým stromům vypadá

nenápadně.

Je však jediný, který ze

zbylých budov akcízů, které lze

v Praze identifikovat, má kromě

vzhledu původních budov

z období první republiky navíc

i původní originální prvky, jako

je obloukové litinové okno

s výběrčím okénkem a vstupními dveřmi do kanceláře. Z hlavní

ulice jsou zachovány i vstupní

cihlové schody do kanceláře

a z boční strany další menší

obloukové okno pro výhled na

příjezdovou silnici. Jedná se tedy

svým způsobem o historický

unikát a je velké štěstí, že jej

dnes můžeme pozorovat v původní podobě o to víc, že podobně zachovalou budovu akcízu už

dnes v Praze neuvidíme.

KONEC ZA NĚMECKÉ

OKUPACE

Činnost výběru daně na potravní čáře byla definitivně ukončena v roce 1942. Již předtím však

byla existence tohoto

způsobu výběru daně

často kritizována.

Časopis Auto z roku

1939 informuje, že že

pražský akcíz vynáší

městu ročně 50 milionů korun, a proto se

obec pražská nechce

tohoto příjmu vzdát.

Přitom výdaje státu

spojené s vybíráním

činí sedm milionů,

a navíc je potřeba

značných investic do

lidí, domů atd. Článek

žádá zrušení této

starobylé činnosti

a dále argumentuje

ztrátami motoristů při

čekání a popojížděním

u akcízu. Prostě doba

byla už jiná, selky

s kachnami už nechodily a na silnici převládala auta nad koňskými povozy.

Ivan Vítek