Strana 13
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA / KVĚTEN www.praha.cz
ANO
Teoreticky ano,
prakticky však ne
Pojďme si nejdříve vysvětlit, co
všechno je vlastně termínem
„krizové řízení“ myšleno. Defini
-
ce nám říká, že krizové řízení je
souhrn řídících činností zaměře
-
ných na analýzu a vyhodnocení
bezpečnostních rizik a plánová
-
ní, organizování, realizaci a kont-
rolu činností prováděných
v souvislosti s přípravou na
krizové situace a jejich řešením,
nebo ochranou kritické
infrastruktury.
V praxi to znamená připrave
-
nost hlavního města Prahy na
mimořádné události nebo krizo
-
vé situace, které mohou vznik-
nout na jejím území. Tyto udá-
losti mohou vzniknout buď
působením přírodních vlivů
(například povodně, sněhové
kalamity, rozsáhlé požáry) nebo
působením člověka (například
terorismus, narušení dodávek
pitné vody, elektřiny, plynu,
provozní havárie). Praha má již
z minulých let pro jednotlivé
mimořádné nebo krizové situace
zpracované dílčí typové plány
– ten nejznámější donedávna byl
„typový plán pro povodně velké
-
ho rozsahu“. Takže „papírově“
jsme připraveni dobře.
Co se týče praktické připrave
-
nosti na další krizové situace je
na tom Praha dost bídně – snad
krom povodní (na které se Praha
v minulých letech stihla připra
-
vit a probíhá i pravidelné cviče-
ní) se Praha ve všem spoléhá na
stát a tváří se, jako by se jí další
krizové situace jako třeba naru
-
šení dodávek elektrické energie
(blackout), narušení dodávek,
vody, tepla, různé technologické
havárie netýkaly. Připravenost
na řešení takzvaného blackoutu
je téměř nulová a Praha bohužel
v tomto směru ani nic význam
-
ného nepodniká.
TOP A STAN
Praha je
připravena,
ale možnosti
ke zlepšení tu
stále jsou
Praha má zpracované plány
krizového řízení mimořádných
situací. Ale stěží lze prohlásit, že
je připravená na vše. Přes rok
probíhající pandemie koronavi
-
ru ji zaskočila, stejně jako celý
svět. A není se čemu divit. Krize
podobného charakteru a rozsa
-
hu nás nikdy nepotkala. Proto
stejně důležité jako teoretická
připravenost na všemožné
varianty situací je schopnost
pružně a efektivně reagovat na
jejich vývoj. A případné chyby si
umět přiznat a poučit se z nich.
Podobně jako po tisícileté vodě
v roce . Praha začala budo
-
vat montované bariéry a sesta-
vovat protipovodňové plány.
Další povodně v roce tak již
tehdejší primátor Hudeček
zvládl lépe a škody byly menší.
Nejenom celá Praha se připra
-
vuje na krize. I v Praze máme
vlastní krizový štáb. Máme
vlastní krizové plány, které se
uplatňují i nyní. Vedení radnice
se snaží pomáhat svým občanům
zvládat nelehkou situaci, která je
pro ně, díky častým a leckdy
i chaotickým změnám ze strany
vlády, obtížně řešitelná. Postupně
tak například mohli naši obyva
-
telé od radnice získat zdarma
tehdy nedostatkovou dezinfekci
a respirátory.
Cesta z krize vede přes očková
-
ní. To bohužel probíhá pomalu.
Zatím nedošlo k proočkování
všech rizikových skupin. Je
nutné zrychlit tempo očkování,
proto se radnice Prahy aktivně
podílí na vzniku nového vysoko
-
kapacitního očkovacího centra,
které by mělo na našem území
vzniknout a sloužit všem
Pražanům.
Neustále je tedy co zlepšovat,
abychom další krize zvládli zase
lépe.
ZELENÍ
Zelení:
Mimořádným
situacím je třeba
předcházet
Jak v čem, jak kde a jak kdo.
Například v oblasti boje s ná
-
sledky povodní magistrát i měst-
ské části udělaly hodně a od
roku a jsme se posu
-
nuli k větší profesionalitě. Vznik-
ly protipovodňové zábrany,
rozšiřuje se hlásný systém na
Vltavě i na menších tocích,
existují „mluvící sirény“. Blíží se
však nová rizika v důsledku
klimatické změny – např. hro
-
madné odumírání jehličnatých
lesů, extrémní výkyvy počasí
nebo nedostatek pitné vody.
Co by město mělo dělat lépe?
. Město by mělo více mluvit
s městskými částmi, které jsou
blíže občanům a jejich problé
-
mům. Součástí toho by měla být
i častější cvičení prověřující
spolupráci všech složek.
. Město by se mělo pokusit
opravit rozklížené vztahy se
státem. V atmosféře sporů
a podezírání jde těžko
spolupracovat.
. Praha dost trpí na zmatené
administrativní dělení. Praha je
městem i krajem zároveň, je
rozdělena na městských
obvodů a na samosprávných
městských částí, ze kterých se
ještě vyděluje tzv. číslovaných
částí s vyššími pravomocemi.
Město by potřebovalo reformo
-
vat své dělení, aby bylo přehled-
nější pro občany i správu. Šma-
hem by šlo škrtnut obvodů,
které jsou sice na každé ceduli
s názvem ulice, fakticky ale
ničemu neslouží.
. A konečně – město by mělo
dobudovat stavby pro krizové
situace. Jedním z takových míst
je let rozestavěné technolo
-
gické centrum u plynojemu na
Palmovce. Kvůli této nedokonče
-
né budově za necelou miliardu
nemůže metro sloužit jako
dlouhodobý úkryt pro případ
války nebo průmyslové
katastrofy.
PATRIOTI
S TRIKOLOROU
Praha není dobře
připravené
město
Jestli zahrneme do krizového
řízení hlavního města profesio
-
nální i dobrovolné hasiče a zá-
chranou službu, tak tato páteř
krizového řízení funguje bez
-
chybně. Jestli mám psát o oddě-
lení krizového managementu
a řízení hlavního města, vidím
zde za poslední roky významnou
stagnaci.
Praha jako město se dostala
pouze do role koordinátora, tedy
pozice někoho, kdo žádá a pře
-
rozděluje, netvoří, nepřipravuje
se. Praha jako kraj určitě má jistě
mnoho plánů, ale prakticky
nemá vlastní jednotnou infra
-
strukturu pro mimořádné udá-
losti, jako je například v USA
organizace FEMA.
Nechci se věnovat tentokrát
pandemii, jak říká klasik – sta
-
rým válkám, ale spíše budoucím
problémům, které plíživě přichá
-
zí a i přes zavřené oči je již vidí-
me v Belgii, Švédsku, Rakousku,
a to problému dlouhodobého
výpadku elektrické energie, což
je oblast, která když zasáhne
například velká sídliště na delší
dobu, nese v sobě všechna rizika
od zásobování, rychlého šíření
nemocí, kriminalitu až po do
-
pravní kolaps. V Praze v případě
blackoutu se větší problémy dají
očekávat po pěti hodinách, a po
hodinách se situace stává
kritickou. Taková krizová situa
-
ce není zvládnutelná složkami
IZS, protože mnohonásobně
překračuje jeho kapacitu. Dle
cvičení u Středočechů, tak
například záložní zdroje, které
mají v pohotovosti třeba nemoc
-
nice i některé další instituce, se
pro dlouhodobější provoz jeví
jako nedostatečné.
Ač v současné době řešíme
složitý úkol v boji s pandemií, je
nutné vzhledem k rostoucímu
politickému zájmu o elektromo
-
bilitu, řešit zmíněný problém,
prakticky i legislativně.
Radomír Nepil
zastupitel
MČ Praha 8
Roman Faltýn
člen TOP 09 Praha 8
Petr Vilgus
zastupitel
MČ Praha 8
Jiří Vítek
místostarosta
MČ Praha 8