OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / KVĚTEN 2021 

Radomír Nepil

zastupitel

MČ Praha 8

www.praha8.cz

Roman Faltýn

člen TOP 09 Praha 8

Petr Vilgus

zastupitel

MČ Praha 8

ANO

TOP 09 A STAN

ZELENÍ

Teoreticky ano,

prakticky však ne

Praha je

připravena,

ale možnosti

ke zlepšení tu

stále jsou

Zelení:

Mimořádným

situacím je třeba

předcházet

Pojďme si nejdříve vysvětlit, co

všechno je vlastně termínem

„krizové řízení“ myšleno. Definice nám říká, že krizové řízení je

souhrn řídících činností zaměřených na analýzu a vyhodnocení

bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných

v souvislosti s přípravou na

krizové situace a jejich řešením,

nebo ochranou kritické

infrastruktury.

V praxi to znamená připravenost hlavního města Prahy na

mimořádné události nebo krizové situace, které mohou vzniknout na jejím území. Tyto události mohou vzniknout buď

působením přírodních vlivů

(například povodně, sněhové

kalamity, rozsáhlé požáry) nebo

působením člověka (například

terorismus, narušení dodávek

pitné vody, elektřiny, plynu,

provozní havárie). Praha má již

z minulých let pro jednotlivé

mimořádné nebo krizové situace

zpracované dílčí typové plány

– ten nejznámější donedávna byl

„typový plán pro povodně velkého rozsahu“. Takže „papírově“

jsme připraveni dobře.

Co se týče praktické připravenosti na další krizové situace je

na tom Praha dost bídně – snad

krom povodní (na které se Praha

v minulých letech stihla připravit a probíhá i pravidelné cvičení) se Praha ve všem spoléhá na

stát a tváří se, jako by se jí další

krizové situace jako třeba narušení dodávek elektrické energie

(blackout), narušení dodávek,

vody, tepla, různé technologické

havárie netýkaly. Připravenost

na řešení takzvaného blackoutu

je téměř nulová a Praha bohužel

v tomto směru ani nic významného nepodniká.

Praha má zpracované plány

krizového řízení mimořádných

situací. Ale stěží lze prohlásit, že

je připravená na vše. Přes rok

probíhající pandemie koronaviru ji zaskočila, stejně jako celý

svět. A není se čemu divit. Krize

podobného charakteru a rozsahu nás nikdy nepotkala. Proto

stejně důležité jako teoretická

připravenost na všemožné

varianty situací je schopnost

pružně a efektivně reagovat na

jejich vývoj. A případné chyby si

umět přiznat a poučit se z nich.

Podobně jako po tisícileté vodě

v roce 2002. Praha začala budovat montované bariéry a sestavovat protipovodňové plány.

Další povodně v roce 2013 tak již

tehdejší primátor Hudeček

zvládl lépe a škody byly menší.

Nejenom celá Praha se připravuje na krize. I v Praze 8 máme

vlastní krizový štáb. Máme

vlastní krizové plány, které se

uplatňují i nyní. Vedení radnice

se snaží pomáhat svým občanům

zvládat nelehkou situaci, která je

pro ně, díky častým a leckdy

i chaotickým změnám ze strany

vlády, obtížně řešitelná. Postupně

tak například mohli naši obyvatelé od radnice získat zdarma

tehdy nedostatkovou dezinfekci

a respirátory.

Cesta z krize vede přes očkování. To bohužel probíhá pomalu.

Zatím nedošlo k proočkování

všech rizikových skupin. Je

nutné zrychlit tempo očkování,

proto se radnice Prahy 8 aktivně

podílí na vzniku nového vysokokapacitního očkovacího centra,

které by mělo na našem území

vzniknout a sloužit všem

Pražanům.

Neustále je tedy co zlepšovat,

abychom další krize zvládli zase

lépe.

Jak v čem, jak kde a jak kdo.

Například v oblasti boje s následky povodní magistrát i městské části udělaly hodně a od

roku 2002 a 2013 jsme se posunuli k větší profesionalitě. Vznikly protipovodňové zábrany,

rozšiřuje se hlásný systém na

Vltavě i na menších tocích,

existují „mluvící sirény“. Blíží se

však nová rizika v důsledku

klimatické změny – např. hromadné odumírání jehličnatých

lesů, extrémní výkyvy počasí

nebo nedostatek pitné vody.

Co by město mělo dělat lépe?

1. Město by mělo více mluvit

s městskými částmi, které jsou

blíže občanům a jejich problémům. Součástí toho by měla být

i častější cvičení prověřující

spolupráci všech složek.

2. Město by se mělo pokusit

opravit rozklížené vztahy se

státem. V atmosféře sporů

a podezírání jde těžko

spolupracovat.

3. Praha dost trpí na zmatené

administrativní dělení. Praha je

městem i krajem zároveň, je

rozdělena na 10 městských

obvodů a na 57 samosprávných

městských částí, ze kterých se

ještě vyděluje 22 tzv. číslovaných

částí s vyššími pravomocemi.

Město by potřebovalo reformovat své dělení, aby bylo přehlednější pro občany i správu. Šmahem by šlo škrtnut 10 obvodů,

které jsou sice na každé ceduli

s názvem ulice, fakticky ale

ničemu neslouží.

4. A konečně – město by mělo

dobudovat stavby pro krizové

situace. Jedním z takových míst

je 35 let rozestavěné technologické centrum u plynojemu na

Palmovce. Kvůli této nedokončené budově za necelou miliardu

nemůže metro sloužit jako

dlouhodobý úkryt pro případ

války nebo průmyslové

katastrofy.

13

­Jiří Vítek

místostarosta

MČ Praha 8

PATRIOTI

S TRIKOLOROU

Praha není dobře

připravené

město

Jestli zahrneme do krizového

řízení hlavního města profesionální i dobrovolné hasiče a záchranou službu, tak tato páteř

krizového řízení funguje bezchybně. Jestli mám psát o oddělení krizového managementu

a řízení hlavního města, vidím

zde za poslední roky významnou

stagnaci.

Praha jako město se dostala

pouze do role koordinátora, tedy

pozice někoho, kdo žádá a přerozděluje, netvoří, nepřipravuje

se. Praha jako kraj určitě má jistě

mnoho plánů, ale prakticky

nemá vlastní jednotnou infrastrukturu pro mimořádné události, jako je například v USA

organizace FEMA.

Nechci se věnovat tentokrát

pandemii, jak říká klasik – starým válkám, ale spíše budoucím

problémům, které plíživě přichází a i přes zavřené oči je již vidíme v Belgii, Švédsku, Rakousku,

a to problému dlouhodobého

výpadku elektrické energie, což

je oblast, která když zasáhne

například velká sídliště na delší

dobu, nese v sobě všechna rizika

od zásobování, rychlého šíření

nemocí, kriminalitu až po dopravní kolaps. V Praze v případě

blackoutu se větší problémy dají

očekávat po pěti hodinách, a po

18 hodinách se situace stává

kritickou. Taková krizová situace není zvládnutelná složkami

IZS, protože mnohonásobně

překračuje jeho kapacitu. Dle

cvičení u Středočechů, tak

například záložní zdroje, které

mají v pohotovosti třeba nemocnice i některé další instituce, se

pro dlouhodobější provoz jeví

jako nedostatečné.

Ač v současné době řešíme

složitý úkol v boji s pandemií, je

nutné vzhledem k rostoucímu

politickému zájmu o elektromobilitu, řešit zmíněný problém,

prakticky i legislativně.