únor 2015
www.praha8.cz
7
Měsíčník Městské části Praha 8
téma
Rekonstrukce
Negrelliho
viaduktu
začne příští
rok
začíná.
Co je Negrelliho
viadukt:
li odborníci z Berlína, Vídně a Curychu. Měst, kde dokázali z viaduktů vytvořit příjemná místa pro
kulturní a společenské aktivity. Architekti se kvůli památkové ochraně také museli vypořádat s technickými problémy, vedením kabelů či
použitím různých materiálů. „Řešili jsme například vibrace, které
způsobovaly projíždějící vlaky. Museli jsme také odstranit provoz aut,
vybudovat prostor pro pěší a cyklisty,“ popsala některá úskalí vídeňského projektu architektka Silja Tillnerová.
Do osudu prostor pod oblouky viaduktu ale bude mluvit pře-
Fota: verpa
Památkově chráněná stavba
byla prvním pražským
železničním mostem přes
Vltavu. Dodnes je s 1100 metry
nejdelším železničním a třetím
nejdelším mostem v Česku.
Do provozu byl uveden v roce
1850. Stavbu řídil inženýr Alois
Negrelli.
devším SŽDC. „Ani v nejmenším
se nebráníme diskuzi o tom, jaká
bude podoba mostních oblouků po
rekonstrukci. Dovedeme si představit určité jejich využití. Bude
však potřeba respektovat fakt, že
jde o drážní těleso bez možnosti
nějakých stavebních zásahů do pilíře mostu. Bude potřeba umožnit
též nutnou kontrolu stavu oblouků
a tak dále. Jistý problém by mohl
být i s přívodem nutných energií
nebo vody do podobných prostor.
Nelze si představit nějaké zasekání elektřiny či vody do mostu nebo
bourání nějakých spojujících dveří. To je jediné, na co celou dobu
upozorňujeme a co říkáme při
všech veřejných diskuzích,“ prohlásil mluvčí správy Jakub Ptačinský.
Ochotu věnovat se projektu tak,
aby spolu s plánovaným dokončením rekonstrukce stavby samotné
došlo i k úpravám veřejných prostor pod a kolem viaduktu, vyjádřili v závěru diskuze všichni zúčastnění. O tom, že Negrelliho
viadukt nabízí obrovský potenciál
pro rozvoj této lokality, snad nepochybuje nikdo. Zda lidé pod jeho
oblouky najdou obchůdky, galerie
či bary, se teprve uvidí. Jsme stále
-tkna začátku.
Většina oblouků mostu
nyní působí až odpudivě
patřit městským částem
né vestavby pak byly něčím vzhledným, čím by se
mohlo město chlubit, asi ani netřeba mluvit. O pohledu architekta a památkáře na podobné výtvory asi také netřeba mluvit. V neposlední řadě tyto
prostory potřebujeme otevřít i z důvodu samotných rekonstrukčních a čistících prací na mostu.
Dá se pak postupovat podobně, jako tomu
bylo v Berlíně, Vídni či Curychu?
Dovedu si představit nějakou unifikovanou podobu, například zasklené galerie. Jen bude vždy
potřeba respektovat nejen památková, ale i drážní a stavební specifika, která tyto prostory mají
a mít budou. Že je možné tato specifika a potřeby skloubit, ukazuje nejen případ Berlína nebo
Curychu, ale i pražské vltavské náplavky, kam se
po dlouhých letech vrátil život v podobě malých
provozoven. Podle hojnosti jejich využívání to byl
jednoznačně správný krok. I tady však je nutné
při jejich provozu počítat s mnoha faktory.
Negrelliho viadukt nebereme pouze jako strategický a velmi důležitý prvek pro železniční dopravu. Vnímáme také jeho neoddiskutovatelnou
historickou hodnotu i fakt, že je výrazným architektonickým prvkem nejen z pohledu Karlína, ale
i celé Prahy. Právě proto jsme velmi rádi, že dochází na jeho rekonstrukci, kdy máme šanci mu
vrátit tu podobu, kterou mu navrhli naši předci
a pro kterou je vyhledávaným cílem mnoha tuzemských i zahraničních turistů a fotografů. -tk-
Jakub Ptačinský