14

Měsíčník Městské části Praha 8

www.praha8.cz

 únor 2015

Školství

Mezigenerační solidarita

Děti a senioři nacházejí vztah

Pobyt starých lidí v domovech pro seniory je

zbaví mnoha denních starostí. Mají tam zajištěnu kvalitní péči i program. Ale nenahradí jim

rodinné zázemí, vztah s nejbližšími a kontakt

s dětmi, se kterými by si rozuměli nejlépe. Dětí

tam obvykle mnoho nenajdeme.

Najdeme i výjimky. Žáci ze Základní školy německo-českého porozumění docházejí do Domova pro seniory v Ďáblicích již druhým rokem.

A docela často. Spolupracují na reminiscenčním

projektu „Babi, dědo, vyprávějte!“. Pro seniory je vzpomínání velmi důležité. Platí to nejvíc

na sklonku života, kdy se člověk snaží s vlastní

minulostí vyrovnat. Babičky a dědečkové mají

možnost při našich setkáních sdělit zhruba desetiletým dětem, jaký život prožili, jak jiné bylo

jejich dětství, čeho je dobré se v životě vyvarovat, na co je třeba dbát.

Osmadvacet dětí ze čtvrté třídy základní školy i dvě babičky a dva dědečkové byli z reminiscenčního projektu nadšení. Na každou další návštěvu se všichni připravovali, promýšleli, jak

komu udělat radost a jak nejlépe zpracovávané téma pojmout. Pozoruhodné bylo, jak rychle mezi dětmi a starými lidmi vznikl vztah. Děti

jsou zvědavé, a tak se ptaly na jejich dětství, na

dobu před sedmdesáti, osmdesáti lety. Jak to

dřív vypadalo ve škole, jak fungovaly rodiny, jak

tehdy vypadala Praha, jak se žilo a umíralo za

války. To vše porovnávaly se svým dnešním životem. Ve škole na internetu pak kluci a holky hledali informace o tehdejší době, fotografie a reálie, které život seniorů dokreslovaly.

 Z přinesených

materiálů

děti tvořily

koláže

Při další návštěvě v domově seniorů vyráběla každá skupinka dětí společně se „svou“ babičkou či „svým“ dědečkem koláž z přinesených

materiálů. Ilustrovala jejich život. A znovu se

povídalo… Ve škole pak děti koláže dodělávaly,

psaly slohové práce a připravovaly si česko-německou prezentaci. Tímhle projektem dva měsíce vyloženě žily. Vznikly vynikající práce, při

jejichž výrobě se děti hodně dozvěděly. Historie jim oživla před očima, nebyl to papír či „učení“, ale reálné příběhy lidí, kterých se mohly dotknout.

Láska ke zvířatům

Jitka Boučková,

učitelka němčiny na ZŠ německo-českého porozumění

 Z vířata

Žáci podpořili kočičí útulek

Tak jako každý rok se i loni v prosinci v ZŠ Mazurská konal Vánoční jarmark. Již v roce 2013 se naše

třída rozhodla, že za část peněz nakoupí krmivo a konzervy pro kočičky z útulku v bohnické léčebně.

Napadlo nás ale, zda neuspořádat přímo materiální sbírku. Paní

ředitelka souhlasila, a tak jsme vylepili letáčky a sbírka mohla začít.

K naší velké spokojenosti se sebralo několik kilogramů granulí, konzerv a jiných potřebných věcí nejen pro kočičky, ale i pejsky a další

Na závěr projektu pak děti pozvaly babičky

i dědečky do školy. V hale zařídily improvizovanou čajovnu, prostřely stoly, napekly koláče a při

čaji česky a německy vyprávěly o životě starých

lidí. Zazpívaly jim jejich oblíbené písničky a ukázaly, kde se učí. Ke starým lidem se chovaly přátelsky, něžně. Dohodli jsme se, že v projektu budeme pokračovat. Ukazuje se, že reminiscenční

setkávání má nečekaně povzbuzující účinek jak

na děti, tak na samotné seniory i učitele. 

zvířátka. Vše jsme ještě před Vánoci do útulku v Bohnicích předali. Za odvoz sbírky do útulku

děkujeme panu Krmelovi, děkujeme naší paní ředitelce, paním učitelkám Fatrdlové a Schovancové,

které se do akce zapojily se svými

žáky a samozřejmě i všem žákům

a jejich rodičům, kteří do sbírky

přispěli. Z celé akce máme velkou radost a doufáme, že inspiruje k pomoci i další lidi. 

Petra Herianová, Aneta Krmelová,

8. A, ZŠ Mazurská

z útulku

dostala

několik

kilogramů

dobrot