OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / leden 2018 

www.praha8.cz

9

Jak může radnice Prahy 8 zabránit zahušťování sídlišť?

Petr Vilím

zastupitel

MČ Praha 8

za KSČM

KSČM

Odpovědnost

za chátrající

centra služeb by

měla nést pravice!

Prostorové zahuštění sídliště

Ďáblice je naprosto nepřípustné

z několika důvodů. V prvé řadě

by výstavbou věžových domů,

tak jak požaduje CPI, a. s., byl

narušen architektonický ráz

sídliště, proti kterému svědčí

6500 podpisů dotčených občanů

pod peticí „Stop výstavbě

vysoko podlažních domů“.

Z přibližně 20tisícového počtu

obyvatel sídliště to není málo.

Sídliště stavěné v 70. letech

minulého století nemá dnes

dostatečně kapacitní komunikace a parkoviště. Nárůst obyvatel

by znamenal další problémy ať

v automobilové dopravě, tak

v dopravě městské, a tím

i zhoršení životního prostředí.

Nedivím se „ďáblickým“, že

odmítají projekty CPI, vždyť

mnohé domy pomáhali dobudovávat svépomocí a nechtějí žít ve

zhoršených podmínkách, které

by vznikly z důvodů developerských zájmů.

Nyní je na straně zastupitelů

a úřadů, aby bezkoncepčnímu

projektu, jako je výstavba

nových věžáků, zabránili. Pro

zlepšení života je nutné provést

opravu stávajících objektů, ve

kterých byly a někde i přes jejich

havarijní stav stále jsou pro

občany umístěny provozovny

služeb. Otázkou ovšem je, jak to

udělat, když v devadesátkách

pravicoví politici vytvořili

podmínky k tomu, že se objekty

občanské vybavenosti dílem

prodaly, dílem je nastoupivší

developeři převedli za nových

tržních podmínek do svých

vlastnictví. Je tedy v tomto

případě role pravice reprezentovaná ODS a TOP 09 v zastupitelstvu Prahy 8 vůči občanům rolí

skutečně tak čistou?

Klub KSČM je proti záměru

CPI a podporuje petici občanů.

Perla Kuchtová

zastupitelka

MČ Praha 8

za Osmička sobě

a nezávislí

Petr Vilgus

zástupce starosty

MČ Praha 8

za Stranu zelených

Ondřej Zemánek

nezávislý

osmička sobě

a nezávislí

strana

zelených

Radnice by měla

aktivně využívat

své možnosti

Developeři

Být aktivní

se MUSÍ podřídit

vůli občanů a obce a nenechat se

zaskočit

Díky realitní krizi na konci minu-

Výstavba nových předimenzovaných obytných bloků na

„volných“ plochách fungujících

a funkčních sídlišť naráží na

odpor stávajících obyvatel

oprávněně. Historicky bylo

projektování nové zástavby

dílem kvalifikovaných týmů

využívajících pro plánování

závaznou územně plánovací

dokumentaci, stavělo se ve

větších celcích, které zahrnovaly

nejen nové domy, ale i občanskou vybavenost.

Nyní dochází k zahušťování,

které je do určité míry pochopitelné, protože satelitní rozvoj

kolem Prahy předběhl napojení

kvalitní hromadnou dopravou

(především vlakovou) a způsobil

abnormální zahuštění dopravy

na páteřních komunikacích.

Co může činit naše radnice?

Může vstupovat do územních

řízení formou námitek – ze

zákona je účastníkem řízení.

Vedení naší radnice využívá

radši než zákonem stanovené

námitky tzv. „vyjádření“, které

nemá oporu ve stavebním

zákoně, ale dle slov pana

starosty takovému vyjádření

přihlíží stavební úřad stejně jako

k námitkám. Zda tomu tak

skutečně je, nechávám na

posouzení odborníkům.

Radnice také může dávat

podněty k vytvoření územní

studie či regulačních plánů.

Samozřejmě pokud jsou

pozemky ve vlastnictví obce,

je vše jednodušší – obec by se

proto neměla zbavovat strategických pozemků.

Stavební úřad je pak orgánem

státní správy a měl by vše

posuzovat nestranně a nezávisle, přímým nadřízeným úředníků MČ je tajemník úřadu.

Tajemník úřadu se však ze

zákona přímo zodpovídá

starostovi a zastupitelstvu obce

(tedy voleným orgánům).

lého desetiletí se zdálo, že velkým

developerským projektům

odzvonilo. Nyní se však probouzejí projekty, které přímo ohrožují

zájmy obyvatel Prahy 8. Realitní

štiky – Vítkova CPI (Ďáblice) nebo

Sehnalova SPG (Troja Horizons)

– chtějí rozvrátit promyšlenou

urbanistickou koncepci našich

sídlišť. Chtějí poškodit to, čeho si

jejich obyvatelé nejvíc váží

a proč zde rádi žijí. Chtějí vytěžit

z každého čtverečného metru

další a další miliardy. Tato developerská zlovůle musí skončit.

ODS a další milovníci volné

ruky trhu s oblibou sní své

vzdušné zámky o volné ruce

trhu. O tom, že regulace jsou

přežitek. V územním rozvoji je

opak pravdou. Prostřednictvím

regulací jsme my slabší (občané)

chráněni před zlovůli těch

silnějších (developeři). Město tu

je od toho, aby hájilo zájmy

občanů, aby prostřednictvím

územního plánu, stavebních

předpisů a dalších regulací

určilo, co je ještě přípustné a co

už ne. Transparentní a jednoznačný územní plán je smlouvou

mezi městem, občany a majiteli

pozemků, jaká je maximální

míra využití každého metru

v městě. Jsou místa, kde budovy

chybí a kam patří nová výstavba. CPI ani Troja Horizons však

nejsou tento případ.

V Praze je průšvih, že územní

plán vytváří „velká radnice“

= magistrát. I nejmenší obec ve

Středočeském kraji má v územním

plánování větší váhu než stotisícová Praha 8. To se musí změnit.

Zelení budou žádat, aby

městské části měly zásadnější

slovo ve svém rozvoji. Aby

občané měli právo promluvit do

budoucnosti míst, která mají

rádi. Osobně podpořím občany,

kteří se postaví proti nesmyslným projektům.

KDU-ČSL,

Osmička sobě

a nezávislí

Řekněme si, co přispívá ke

kvalitě života na našich

sídlištích – blízkost parku,

či dětského hřiště, možnost dojít

do školy a na nákup pěšky nebo

dobré spojení do centra města?

Zřejmě všechno dohromady, ale

také příležitost k setkávání se

sousedy ve veřejném prostoru,

s lidmi, s nimiž máme něco

společného.

A co nabízí vilová zástavba

kousek za Prahou? Jistě

mnohem více soukromí a čistší

vzduch, to ano, ale kolik lidí by

asi uživilo vlastní lékařskou

ordinaci, veřejnou knihovnu

nebo plaveckou halu? Důvod je

nasnadě – příliš malý počet

obyvatel.

Avšak ani zahušťování nemusí

vždy zlepšit dostupnost služeb.

Měli bychom rozumně vážit

mezi výdaji, jež město vynakládá

na své obyvatele, a očekávanou

kvalitou prostředí. Zhodnotit,

jak sídliště funguje dnes a jaké

byly plány v době jeho založení.

Analyzovat kapacitu občanského vybavení a zjistit, jak se na

případnou dostavbu dívají

místní obyvatelé.

Toto vše by měly městské

části sledovat, být aktivní

a nenechat se zaskočit. Investorům je třeba vymezit jasné

hranice a přetavit tak soukromé

zájmy v obecnější prospěch.

Každý významnější záměr by

měl být nějak prospěšný svému

okolí. Doplňovat, co v místě

chybí – ať jsou to pracovní

příležitosti, nové formy bydlení

nebo pestřejší věková a sociální

skladba obyvatel.

A jaká by tedy mohla být role

městských částí? – Mohly by se

stát moderátory dialogu mezi

obyvateli, urbanisty a investory

a pomoci nalézt přijatelný

kompromis pro všechny

zúčastněné.