 listopad 2014 

www.praha8.cz

43

Měsíčník Městské části Praha 8

historie

Německá okupace

Manželé Strnadovi

– libeňští hrdinové

Bohuslav Strnad se narodil 1. března 1905

v Rozdělově u Kladna. Vystudoval reálku a po

složení učitelské zkoušky začal vyučovat na venkovských školách. V oboru však nezůstal. Odešel do justiční služby, kde pracoval jako úředník

exekučního soudu. V zaměstnání pravděpodobně poznal svoji životní partnerku Marii Pláničkovou narozenou 17. května 1899, která zde také

pracovala. V roce 1934 se s Marií oženil a přestěhoval se za ní do Libně do dnešní Pivovarnické 15, dříve Pešinovy ulice. 17. května 1938 se

manželům Strnadovým narodila dcera Jana.

Členové libeňského Sokola

Kromě rodiny své zájmy směřovali manželé Strnadovi hlavně do místní pobočky Sokola v Libni.

Bohuslav Strnad působil v Sokole již na Kladně

Kladenské filharmonie. Nemalou radost jemu

i celé rodině jistě také působila jeho další záliba,

kterou bylo zahradničení. Zahrádku s altánkem

si rodina pořídila na vrchu Hájek v Libni.

M

 arie Strnadová

Podpora Operaci Anthropoid

jednot z Vysočan Jaroslavem Piskáčkem a Karlína Antonínem Oktábcem.

Tyto vlastnosti jej předurčovaly k tomu, že se po

okupaci českých zemí zapojil do ilegální organizace vytvářené členy Sokola. (Obec sokolská v odboji

dále OSVO). Právě do této sítě odbojových pracovníků se krátce po svém vysazení dostala paraskupina Anthropoid, která měla za cíl likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

O jejich seskoku se Bohuslav Strnad dozvěděl již

v lednu 1942 a aktivně se začal podílet na jejich

podpoře. Věděl o tom, že se parašutisté pohybují

hlavně na Žižkově a v Karlíně a že potřebují peníze,

D

 ům

v Pivovarnické

ulici čerstvě

zdobí pamětní

deska

manželů

Strnadových

jako žák. Po příchodu do Libně se musel v místní tělovýchovné jednotě velmi rychle etablovat.

Svědčí o tom to, že nejdříve pracoval jako dobrý cvičitel žactva. To jej vyneslo do cvičitelského

sboru a dále do funkce III. místonáčelníka. Od

roku 1937 již zastával post náčelníka místní jednoty. Tu také vedl ve dnech, kdy se konal v Praze

X. všesokolský slet, který demonstroval odhodlanost členů Sokola k obraně ohrožené vlasti.

Jednotu vedl až do doby, kdy došlo k pozastavení činnosti Sokola v roce 1941.

K jeho dalším zájmům či koníčkům patřila

i hra na housle. I zde se uplatnil z největší pravděpodobností jeho talent, protože se stal členem

potraviny a ošacení. Peníze se snažil sehnat z fondů, kterými libeňský Sokol disponoval. Bohužel

volných prostředků bylo velmi málo a ještě byly vázány na legální účetnictví, a tak nemohly být moc

čerpány. Proto zvolil cestu peněžních sbírek mezi

členy předsednictva libeňské jednoty.

Protože odbojovou činnost bylo potřeba ne­

ustále koordinovat, scházívali se nejvyšší představitelé sokolského odboje každých 14 dní na

tajných schůzkách. Byl tak ve styku s Jaroslavem

Pecháčkem, který zastával funkci zemského velitele pro Čechy v OSVO, Františkem Hejlem, členem obce sokolské v Karlíně a župním místonáčelníkem župy Barákovy a náčelníky sousedních

byla stejně jako její

manžel popravena

v Mauthausenu

A

 ni praktiky

gestapa

na Bohuslava

Strnada nestačily

Gestapo: Byla to tvrdá palice

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora se ocitli všichni v nebezpečí. Bohuslav Strnad

o to ještě větším, protože jedna ze stop po atentátnících vedla přímo do Libně. Toto první ohrožení všichni místní odbojáři přečkali. I po vyzrazení

parašutistů v Resslově ulici 18. června 1942 nedošlo k prozrazení libeňských odbojářů. Zlom nastává až 9. července 1942, kdy je zatčena rodina

Novákova. Po ní následuje 13. července Jaroslav

Piskáček a 14. července Jaroslav Smrž, František

Hejl, Antonín Oktábec a také manželé Strnadovi. Stane se tak v podvečerních hodinách na jejich zahrádce na Hájku, kde jsou oba manželé za

přítomnosti jejich čtyřleté dcery zatčeni. Jsou jim

nasazena pouta a manželé jsou převezeni do svého bytu, kde je provedena domovní prohlídka.

Pak jsou oba odvezeni do Petschkova paláce. Zde

byli podrobeni tvrdým výslechům, bez výsledku.

Po válce o Bohuslavu Strnadovi jeden ze zatčených úředníků gestapa prohlásil: „To byla tvrdá

palice. Tři neděle jsme mu dávali pardon. On byl

zrazen, měl také zradit. Ale on dělal hrdinu. Celá

rodina mohla být šťastna. A mohl dostat odměnu. Tak je hrdina.“ Tím, že nepromluvil, zachránil všechny libeňské spolupracovníky.

Ještě asi hrůzněji všechno to trápení muselo doléhat na jeho ženu. Během pobytu jí zešedivěly vlasy, byla vyhublá a z očí ji šla hrůza. „Byl jsem zdrcený nad tím, co dovedou udělat z krásné ženy,“

vyjádřil své svědectví jeden sokolský činovník, který náhodou Marii Strnadovou v Pečkárně zahlédl.

Po výsleších byli manželé Strnadovi převezeni do

Malé pevnosti Terezín. 29. září 1942 bez jejich přítomnosti stanný soud vyřkl nad nimi poslední ortel. Oba manželé byli odsouzeni k trestu smrti. Poprava byla vykonána 24. října 1942 ranou do týla

z malorážní pistole. Nejdříve byla zastřelena Marie v 9.10 hodin, její manžel ve 14.16 hodin. Patřili k 262 zavražděným, nad nimiž byl tento den

v Mauthausenu vykonán absolutní trest. 

Vlastislav Janík