36
OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / říjen 2018
www.praha8.cz
Historie
Před 100 lety vznikla Československá republika
Pražané tehdy
předběhli politiky
nnJako tsunami se na nás valí
připomínka 100. výročí zrodu naší republiky. Díky médiím, výstavám i jiným formám
si opět můžeme přiblížit čas,
kdy po 300 letech skončilo
panování Rakousko-Uherska.
Myšlenku samostatného státu
v exilu propagoval T. G. Masaryk, jenž cestoval po Evropě
a pobýval i v USA. Velkou roli
sehrály naše ozbrojené legie,
hlavně v Rusku.
V Praze se na poradě zástupců
českých politických stran
13. července 1918 vytvořil
Národní výbor československý
(NVČ). Z jeho podnětu Socialistická rada na 14. října vyhlásila
generální stávku proti vývozu
potravin z českých zemí. Když
vojsko vyklidilo střed Prahy od
demonstrantů, pokračovaly
protestní akce na předměstích
– mj. v Libni a Karlíně. V Ženevě
28. října zahájila delegace NVČ
vedená Karlem Kramářem
jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje
E. Benešem
o vytvoření
samostatného
státu.
Měla
to být
republika
v čele s prezidentem
T. G. Masarykem.
Sny se měnily v činy
Domácí vývoj však politiky
předběhl – a vše urychlil! Spontánní masové demonstrace
obyvatel Prahy v pondělí 28. října vyvolalo oznámení, že Rakousko-Uhersko přijalo podmínky, které formuloval americký
prezident T. W. Wilson. Požadoval mj. „právo Čechoslováků na
nezávislý samostatný stát
z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska“. Šťastní lidé se hrnuli
do ulic. Ovšem na Václavském
a Malostranském náměstí číhali
ozbrojení maďarští vojáci. U pomníku svatého Václava měli
kulomet. Naštěstí hned pozice
vyklidili, mj. také proto, že se
stalo se (nejen) v praze 8...
1. 10. 1995 Účinnosti nabyl
devizový zákon, podle kterého
se česká koruna stala volně
směnitelnou měnou.
1. 10. 1991 Zahájení velké
privatizace státního majetku.
2. 10. 1990 Federální
shromáždění schválilo
restituční zákon.
2. 10. 1991 Schválen zákon
o živnostenském podnikání.
5. 10. 1938 Na funkci
prezidenta republiky rezignoval
E. Beneš. (22. 10. 1938 odletěl do
exilu v Anglii.)
9. 10. 1990 Česká národní
rada schválila nový zákon
o hlavním městě Praze
(č. 418/1990 Sb.). Mj. předal
značné pravomoci městským
obvodům a městským částem.
10. 10. 1909 Položen základní
kámen při stavbě Libeňské
sokolovny. Hned další den
začaly výkopové práce.
11. 10. 1944 Členové
protinacistické skupiny
v čakovické AVII J. Kužela a J.
Matička unesli vojenské letadlo
ARADO a pokusili se odletět na
Slovensko na pomoc SNP. Při
havárii u Holešova však oba
zahynuli. Devět členů jejich
rodin bylo 11. listopadu 1944
popraveno v Terezíně.
16. 10. 1941 Z Prahy byl
vypraven první transport
židovského obyvatelstva do
ghetta v Lodži. Od 4. 12. 1941
transporty směřovaly do
Terezína. (Stav židovského
obyvatelstva v Praze poklesl
ze 45 000 osob v r. 1938 na
200 v r. 1945.)
16. 10. 1968 Smlouvu o podmínkách pobytu sovětských
vojsk v ČSSR podepsali v Praze
představitelé vlád ČSSR a SSSR.
proti nim vyzbrojovali sokolové
a váleční zběhové.
Atmosféru přibližuje večerní
vydání Národních listů: „Zpráva
o přijetí podmínek Wilsonových
rozletěla se po celé Praze před
polednem. Na Václavském
náměstí došlo v hodinách poledních
k ohromným
projevům.
Všude vlají
prapory,
všechno je
vzrušeno. Lidé
jásají, pláčou,
objímají se i celují.
O čem naši dědové směli
sotva snít, my vtělujeme v čin.
V tom je smysl dnešního dne.“
Dechovky zažehnaly
hrozby
Lidé v euforii ničili připomínky
monarchie – hlavně orlice a německé nápisy. Přitom se činili
zejména hasiči se žebříky. Sochu
svatého Václava vyzdobili velkou červenobílou vlajkou.
K davům tam 28. října promluvil
kněz Isidor Zahradník. Vyhlásil
samostatný československý
stát! Podobné velké tábory lidu
se uskutečnily mj. v Libni a Karlíně. NVČ žádal české vojáky,
aby neútočili na rakouské důstojníky. V rozjitřené době
hrozilo nebezpečí protiněmec-
kých nálad. NVČ proto vyzval
pražskou radnici, aby do ulic
vyslala dechové kapely. Lidé tak
místo vyvolávání konfliktů
tančili a i jinak se veselili.
Večer 28. října vydal NVČ
1. zákon – O zřízení samostatného státu československého.
Na Moravě se vyhlášení ČSR
uskutečnilo až o den později.
NVČ převzal 29. října Pražský
hrad. Slovensko se ke společnému státu připojilo 30. října
na základě Martinské deklarace,
kterou přijalo 200 slovenských
politických vůdců.
Pražské vojenské velitelství se
29. října pokusilo vyprovokovat
NVČ ke střetnutí. Nakonec
rakouští velitelé kapitulovali,
když rumunští a maďarští vojáci
odmítli bojovat s Pražany.
Města i vesnice svobodu vítaly
oslavami, slavnostními průvody,
ba i bohoslužbami. Všude mizely
symboly Rakousko-Uherska.
Vystřídaly je portréty T. G. Masaryka. Tento osmašedesátiletý
státník se do Prahy slavně vrátil
vlakem 21. prosince 1918 – už
jako prezident. Tím ho
14. listopadu zvolilo Národní
shromáždění, které vzniklo
rozšířením NVČ. Prozatímní
ústavu ČSR schválilo 13. listopadu 1918 – pouhé dva dny
po skončení krvavé Velké –
1. světové – války.
Milan Koukal
17. 10. 1959 Od tohoto dne
se oficiálně datuje otevření
psychiatrické léčebny v Praze –
Bohnicích.
27. 10. 1968 Schválen zákon
o federativním uspořádání
ČSSR. Vstoupil v platnost
1. 1. 1969.
19. 10. 1945 Dekretem
prezidenta č. 91/1945 byla
vyhlášena měnová reforma.
Zavedla novou československou
korunu – Kčs. Všechna
starší papírová platidla byla
prohlášena za neplatná.
27. 10. 1992 Federální vláda
schválila návrh zákona o zániku
československé federace.
19. 10. 1945 Z Prahy byl
vypraven první transport
zemědělských osídlenců do
českého pohraničí. Do konce
roku 1947 se takto z Prahy
vystěhovalo 100 000 obyvatel.
24. 10. 1907 V Praze se
poprvé uskutečnilo označení
tramvajové linky číslem.
25. 10. 1990 Ostatky Jana
Palacha byly převezeny z rodných Všetat na Olšanské hřbitovy. (V r. 1973 byly bez souhlasu
rodiny zpopelněny a urna
převezena do rodné obce.)
28. 10. 1923 Letecký dopravní
oddíl zahájil pravidelný provoz
na lince Praha – Bratislava.
(V následujícím roce byl
Letecký dopravní oddíl změněn
na Československé aerolinie.)
28. 10. 1939 Národní manifestace proti nacistické okupaci.
Při srážce demonstrantů s příslušníky okupačního aparátu
byl odpoledne zastřelen mladý
dělník E. Sedláček a kromě
jiných těžce zraněn student
medicíny J. Opletal (zemřel
11. 11., mohutný pohřeb měl
17. 11. 1939).
29. 10. 1928 Slavnostní
otevření Libeňského mostu
pro veřejnost.