Strana 12
Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / ČERVEN 2025 www.praha8.cz12
Rozhovor
Mnozí znás si vzpomenou
na nedávnou stávku
popelářů vanglickém
Birminghamu či podobné
časté protesty vitalské
Neapoli. Ulice zaplavené
nejrůznějšími odpadky
aktomu řádění hlodavců
ahlavně všudypřítomný
zápach. Naštěstí se tyto
záležitosti vyhýbají české
metropoli. Zatím.
Martin Kubín pracuje uPraž-
ských služeb, největší svozové
rmy vPraze, už 15 let. „Nemě-
nil bych,“ říká stím, že ktéto
profesi ho přivedl jeho starší
bratr.
Jak se za zmíněných 15 let
změnily vaše pracovní podmín-
ky uPražských služeb?
Docela citelně. Kromě stále
modernější techniky se zlepšily
inejrůznější benety. Máme
moderní zázemí, skříňky, nad-
standardní dovolenou, zaměst-
navatel například hradí většinu
nákladů na roční kupon pro
hromadnou dopravu. Vpodsta-
tě není nač si stěžovat.
Mnozí se domnívají, že jednou
ztěžkostí „popelařiny“ je ranní
vstávání…
Dělám odpolední svoz, takže se
mě to netýká. Akolegové sran-
ním si už určitě zvykli. Největ-
ším úskalím je fyzická nároč-
nost, tato práce fakt není pro
každého. Vyjíždíme za každého
počasí, mrazu či deště. Mám
vkapse obrovský svazek klíčů,
je nutné mít přehled, abyste se
kpopelnicím dostali.
Abyste se kpopelnicím dostali,
je nutné popelářským vozem
projet. Třeba hasiči si často
stěžují, že řidiči parkují tak, že
neprojedou. Je to iváš problém?
To se týká především sídlišť,
která nedělám. Kolegové ale
špatné zkušenosti mají. Chápou,
že aut stále přibývá, ale často se
setkávají sbezohledností řidičů.
Upopelnic nejde oživot, ale
uhasičů ano.
Přiznejme si, že vaše profese
není společensky příliš prestiž-
ní. Nicméně nelepší se ulidí její
vnímání?
Nepochybně ano. Lidé si stále
více váží toho, že nestávkujeme
asnažíme se svoji práci vykoná-
vat precizně. Více si uvědomují,
jak je naše činnost potřebná
apro chod města nenahraditel-
ná. Už vpodstatě neslyšíte
nadávky typu „ty špíno popelář-
ská“. Jsem za to rád.
Když už jsme mluvili
oúskalích vaší práce, dokážu si
představit horké letní dny
azápach zpopelnic. Je to velký
problém?
Itoto se zlepšilo, podle mě
především rozsáhlými možnost-
mi ke třídění odpadu. Tady
musím obyvatele pochválit, že
například více využívají kontej-
nery pro bioodpad. Rovněž
ubylo případů, že se vpopelni-
cích objevuje suť třeba zrekon-
strukce bytu.
Ale docela často vidím
upopelnic povalující se starý
nábytek, umyvadla…
Ano, to se stává. Nechápu to,
když je ve městě tolik sběrných
dvorů, kam se dají tyto věci
zdarma odvézt. Na likvidaci
takového odpadu funguje
takzvaný vícesvoz. Jak to fun-
guje? Situaci nafotím asnímek
pošlu na dispečink. Ten pak
zajistí odvoz. Nicméně nám to
ale přidělává práci.
Vzpomenete si na nějakou
třeba humornou historku?
No humornou zrovna ne, ale
aspoň se šťastným koncem.
Naložili jsme kontejner apak se
zvozu ozval pláč dítěte. Rychle
jsme na vhodném místě odpad
vysypali anaštěstí to byla mlu-
vící panenka na hraní.
Komu vlastně patří nádoby na
odpad?
Pražským službám či jiným
svozovým rmám. Nádoba
zapůjčená, platí se služba. Když
je poškozená, třeba upadne
kolečko, je nutné závadu nahlá-
sit amy ji vyměníme. Záleží,
ským má zákazník smlouvu.
Bydlíte vBohnicích. Co se vám
na nich líbí?
Žiji tady od narození. Mám tu
rodinu, kamarády, přátele, které
bych neměnil. Bohnice jsou
moje srdcovka plná zeleně. Rád
chodím spřítelkyní apejsky do
Čimického háje, je to pro nás
skvělý relax. Apři tom vzpomí-
nám na mladé časy při pohledu
na fotbalový areál Slovanu,
který se tolik proměnil. Bohnice
jsou krásné, iproto jsem tu
zůstal.
Hrál jste za Slovan fotbal?
Ano, od útlého mládí jako levý
záložník. Měli jsme snad největ-
ší hřiště vPraze. Žádná tráva
nebo umělka, poctivá škvára.
Vybavuji si třeba zimní turnaje,
kdy třetina hřiště byla pokrytá
ledem abalón nacuclý tak, že
jsem se bál ihlavičkovat.
Jak vám to šlo?
Ve starších žácích jsme postou-
pili do pražského přeboru ahráli
proti Spartě aSlavii. Jednou
dokonce na tréninkovém hřišti
Sparty na Letné. Ale jako kova-
ný slávista jsem ztoho velkou
radost neměl. Raději bych hrál
vEdenu.
Vdorostu jsem přestoupil do
Vršovic 1870 apo návratu
zvojny se vrátil do Bohnic.
Apak jsem v25 letech přestou-
pil do Kosoře, kde jsem hrál, já
velký slávista, se sparťanskými
legendami Tomášem Skuhra-
vým aMáňou Mistrem.
Tak to musela být docela
zábava…
Máňa už měl potíže skoleny
apřed zápasem si do nich píchal
injekce proti bolesti. Tomáš byl
bohém, před zápasem si dal dvě
tři malý piva apak dával jeden
gól za druhým. Kromě toho
jsem kopal idruhou Hanspaul-
skou ligu za QCB, kde jsem měl
tu čest hrát sbývalým stoperem
Slavie asoučasným trenérem
Jablonce Lubošem Kozlem. TK
POPELÁŘ A OBČAN PRAHY 8 MARTIN KUBÍN:
Lidé si mého povolání začali více vážit
Lidé si začali uvědomovat, jak je naše práce potřebná, říká Martin Kubín