Osmička

Osmička - měsíčník městské části Praha 8.

Strana 12

Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / KVĚTEN 2025 www.praha8.cz12
Rozhovor
Jaroslav Čvančara je přední český badatel, který se
věnuje problematice atentátu na Reinharda Heydricha
asouvisejícím tématům. Vydal mimo jiné unikátní
obrazovou publikaci ozastupujícím říšském
protektorovi, trilogii na téma čs. odboje aněkteré další.
Působí jako odborný poradce, je
spoluautorem několika doku-
mentárních televizních, rozhla-
sových pořadů, lmů avýstav.
Držitel řady význačných oceně-
ní stál vroce 1970 uzrodu
country skupiny Taxmeni.
Vystřídal jste řadu profesí,
věrný jste zůstal historii. Proč?
Avším, čím jsem byl, byl jsem
rád. Jsme starý rod, už praděd
bojoval vbitvě uHradce Králo-
vé, děd padl na italské frontě
vroce 1918 aotec byl literárně
historicky činný. Historií jsme
zkrátka postižení celá rodina.
Imůj 91letý bratr je stále činný
voboru.
Dlouhodobě se věnujete
atentátu na Heydricha. Proč
právě tohle téma?
Vmládí jsem zaznamenal, že se
otom unás vrodině často
mluvilo. Pocházíme ze Žižkova,
kde poblíž žila rodina Moravco-
vých nebo učitel Jan Zelenka
Hajský. Řada lidí je znala, poví-
dalo se onich. Naši tři vzdále-
nější příbuzní byli zastřelení na
Kobyliské střelnici.
Protože nikdo otěch více než
540 lidech, které tam Němci
zavraždili, skoro nic neví, roz-
hodli jsme se udělat pamětní
knihu, jakousi jejich kartotéku.
Inspirovali jsme se podobnou,
kterou jsme vytvořili skolegy
oobětech heydrichiády
vMauthausenu. Ušili jsme si na
sebe bič, je to šíleně moc práce.
Nějaké seznamy zavražděných
jsou sice na webu, ale téměř co
jméno, to chyba, takže to bereme
od píky. Považuji za strašný dluh
naší společnosti, že se tím obdo-
bím dosud málokdo zabýval.
Ajak se dílo daří?
Kdybych věděl, jak to bude
složité, asi bych do toho nešel.
Naštěstí je vtýmu řada úžas-
ch odborníků, akdyby nás to
nebavilo, nedělali bychom to.
Jde to docela dobře, proběhlo
několik veřejných výzev, máme
podklady, Praha 8 pomůže
svydáním. Původně jsme vy-
hrožovali, že to stihneme letos
včervnu, ale přecenili jsme se.
Budeme rádi, když to uděláme
na příští rok.
Jste autorem trilogie Někomu
život, někomu smrt na téma čs.
odboj. Vychází vobnovené
verzi.
Do práce jsem se vrhnul už za
minulého režimu. První díl vyšel
roku 1997, pak se doplnily další
dva. Od té doby uplynulo spous-
tu let, získal jsem další materiály,
takže jsem přistoupil na to
trilogii doplnit aznovu vydat.
První část vydalo před třemi lety
Ottovo nakladatelství. Jenže
zkrachovalo, část nákladu se
dala do levných knih, což jsem
nesl snevolí. Ale lidi byli rádi, že
si publikaci můžou koupit laci-
něji. Letos vpůli března vyšel
druhý díl mapující rok 1942,
vkvětnu ho pokřtíme vLöwito-
vě mlýně. Na třetím pracuji.
Vkvětnu si připomínáme 80
let od konce druhé světové
války. Jak válečná vřava zasáhla
Prahu 8?
Připomněl bych například, že
uTrojského mostu povstalci
odolávali bojové skupině 4.
pluku pancéřových granátníků
Der Führer. Nakonec došlo ke
kapitulaci, kdy Česká národní
rada 8. května sgenerálem
Robertem Toussaintem pode-
psala Protokol oprovedení
formy kapitulace německých
branných sil. Tohle sovětští
představitelé České národní
radě nikdy neodpustili. Ve vilce
vKlíčanské ulici 25 parašutista-
-radiotelegrasta Jaroslav Kle-
meš udržoval přímé spojení na
naší exilovou vládu. Události
jsme zmapovali před lety vbro-
žuře 2. světová válka vulicích
Prahy 8.
Proč by se události, které se
odehrály před dávnou dobou,
měly stále připomínat?
Protože do tématiky se roky
promítají nejen nepřesnosti, ale
imanipulace, ideologické zá-
jmy, leckdy naprosto popírající
realitu. Lidé rychle zapomínají
ajsou nepoučitelní. Myslím, že
vykládat historii, aby se historie
co nejvíc blížila pravdě, je dost
důležité.
Jak se vám žije vPraze 8,
jejímž čestným občanem jste se
stal před třemi lety?
Mám rád spoustu míst, třeba
Ďáblický háj, povodí Rokytky.
Můj tatínek v50. letech promí-
tal vkinech Dukla vautomatu
Svět aHumanita vdnešní ulici
Novákových. Tam jsem vdět-
ství chodil. Měl rád éru T. G.
Masaryka, která mu dala mož-
nost podnikat. Byl tak schopný,
že provozoval sedm kin apůj-
čovnu lmů, dodával je napří-
klad Masarykovi do Lán. Jenže
přišli Němci, almy zabavili.
Aco nestihli, dorazili po únoru
1948 další vládci. Byly doby,
kdy jsme doma neměli ani ubrus
na stole, ale maminka byla
šťastná, že má kolem sebe čtyři
děti. Akocenění? Jsem moc rád.
Co jiného může člověku udělat
radost?
Akudy vedla vaše cesta
kTaxmenům?
Chodil jsem kspisovateli
Jaroslavu Foglarovi do skaut-
ského oddílu. Akdyž jsem v16
až 17 letech začal skamarády
jezdit trampovat do přírody,
bylo tam spojení sosadou
Hejkalové, což byli zakladatelé
skupiny Greenhorns. Všichni
uměli na kytaru, já nic. Fasci-
novalo mě banjo Marko Čermá-
ka, odkoukal jsem některé
grify ahraju dodnes. Nikdy mě
nenapadlo, že sTax meny
vydám několik desek.
Kde si vás zájemci můžou
poslechnout?
To bych taky rád věděl, jsme
nyní trochu vdezolátním stavu.
Stáří, nemoci. Ale měli bychom
vystoupit třeba 7. května vli-
beňském podzámčí právě při
oslavách výročí osvobození. TK
BADATEL A ČESTNÝ OBČAN PRAHY 8
JAROSLAV ČVANČARA:
Vykládejme
historii, aby
se co nejvíc
blížila prav
Lidé rychle zapomínají ajsou nepoučitelní, říká Jaroslav Čvančara
Osmička