16

OSMIČKA / MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / květen 2020 

www.praha8.cz

Rozhovor

Trenér psů Tomáš Nushart:

Své miláčky

učte samotě

nnTomáš Nushart je zakladatelem portálu psichologie.cz. Pořádá kurzy zaměřené na výchovu psů, které miluje od malička.

Současná situace způsobuje,

že majitelé psů tráví se svými

miláčky daleko více času. Což

je změna i pro psa. Může ho

to nějak stresovat?

Je důležité pamatovat na to, že

pejskům musíme dopřávat také

klid. Psi jsou schopni prospat

klidně i 15 až 20 hodin denně

a my jim k tomu musíme poskytnout prostor. To může být

důležité, když jsou v domácnosti

například děti, které si chtějí

s pejskem hodně hrát. Na jednu

stranu je to super, na stranu

druhou je fajn jim vysvětlit, že

když je třeba pejsek ve svém

pelíšku, tak se neruší. Zvíře

potřebuje své místo, kde ví, že ho

nikdo nebude rušit a může si

odpočinout. Kdyby je neměl,

mohl by ve chvíli, kdy už si hrát

nechce, začít být bezradný

a začít se například chovat

nevrle. Jinak je ale, podle mě, pro

většinu pejsků naše zvýšená

přítomnost v domácnosti spíš

velkým potěšením. Máme více

času na hraní, na trénink nebo

i na odstranění výchovných

problémů.

Jakým psům může nastalá

situace tedy naopak nejvíce

pomoct?

Typickým příkladem jsou psi,

kteří trpí takzvanou separační

úzkostí. Což není nic jiného než

trochu odbornější název pro to, že

pejsek neumí být sám. Pokud

majitel takového pejska třeba

odejde do práce, pes začíná naříkat, škrábat na dveře nebo i ničit

věci v bytě. A nejenže to obtěžuje

sousedy, ale především to velmi

stresuje samotného pejska.

Co takový stav způsobuje a co

s tím?

Vlastně to, že většina majitelů

s pejsky samotu moc netrénuje.

Zkrátka ho necháme doma a nějak se s tím, pse, vyrovnej. Pro

pejsky je ale to, že je jejich páníček

opouští, poměrně nepříjemné. No

a někteří se s tím prostě vyrovnávají lépe a někteří hůře.

Dobrou zprávou je, že trénink

i náprava separační úzkosti

probíhá vlastně docela podobně.

Začínáme tím, že se třeba na pár

vteřin zavřeme do jiného pokoje,

než ve kterém je pes. Postupně

přidáváme na čase, po který jsme

od pejska oddělení. Postupně

může zpočátku znamenat opravdu po vteřinách. Následně zkoušíme zavírání třeba za vchodovými

dveřmi, které jsou pro pejska na

zvládání těžší. Důležitý princip je,

že se vždy musíme vrátit v takový

moment, kdy je pes se samotou

ještě v pohodě. Jakmile začne

naříkat, je to špatně a musíme se

v dalším pokusu vrátit o pár

vteřin dříve.

Jak zabavit čtyřnohého přítele? Třeba pomocí plata od vajíček a balonků

Pro Tomáše Nusharta jsou psi celoživotní láskou

Takže je důležité trénovat

samotu stejně jako třeba

povely?

Přesně tak, trénink samoty bych

považoval i za důležitější než

většinu povelů. Pejsek určitě

potřebuje dobře zvládnuté

přivolání, často se nám může

hodit i sedni a lehni. A dalo by se

říct, že s touto sadou povelů si už

většina pejsků a jejich majitelů

vystačí. Daleko významnější, než

umět desítky povelů, je zvládat

právě takové situace, jako je

samota, seznamování s ostatními pejsky, reakce na zvuky nebo

na lidi. A ještě bych doplnil, že

tím, jak nyní s pejsky trávíme

tolik času, se separační úzkost

může objevit právě i po skončení

karantény. Zkrátka si pejsci

zvyknou, že jsme stále s nimi.

Proto je dobré se občas zavřít do

jiného pokoje nebo odejít na

nákup a nechat pejska doma

i v těch případech, kdy pejsek

separační úzkostí nijak zvlášť

netrpí.

A jak tedy s pejsky ideálně

trávit čas doma?

Většina majitelů ví, že pro pejsky

jsou velmi důležité procházky.

Ty totiž neslouží jen k fyzickému

vybití, ale také k pročichání

okolí a stimulaci pro mozek.

A když teď třeba s pejsky tolik

času venku netrávíme, existuje

spousta her, které s nimi můžeme dělat i doma, a dát jim tak

možnost zapojit mozkové závity.

Například rolovací kobereček.

Potřebujeme pouze pamlsky

a ručník. Ten rozložíme na zem

a poskládáme na něj pamlsky.

Ručník následně i s pamlsky

zarolujeme do ruličky. Pejska

přivoláme a necháme ho čumákem ručník rozrolovávat

a objevovat postupně pamlsky.

Zpočátku mu můžeme pomoct

třeba tak, že mu kousek ručníku

rozrolujeme, většinou ale stačí

umístit první pamlsek viditelně

a na začátek ručníku jich dát

trochu více. Nebo hlavolam

z plata od vajíček, pamlsků a pár

balonků. Postavíme na zem

otevřené plato od vajíček a hodíme do pár míst pamlsky, pejska

necháme je z něho vyndat.

A postupně začneme místa, kam

jsme pamlsek hodili, zakrývat

balonky nebo čímkoliv

podobným, co máme doma,

a pejsek to může čenichem

odstrčit. Postupně můžeme dojít

až k zakrytí všech důlků. (tk)