Strana 28
Kultura
Osmička / ZPRAVODAJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 / DUBEN 2025 www.praha8.cz28
Jak nenásilně a zábavně vtáhnout děti do nedávné
historie? Jednou zmožností je nechat je zpracovat život
pamětníků, kteří mají co říci i dnešní mladé generaci.
„Proto i tentokrát osmá městská
část podpořila zapojení základ-
ních škol do projektu Příběhy
našich sousedů. A výsledek byl
opět kouzelný a já jsme moc
ráda, že jsem mohla být u toho,“
sdělila radní Jana Solomonová
ANO.
První březnový týden se vKD
Krakov uskutečnila slavnostní
prezentace projektu Příběhy
našich sousedů, který dětem
přibližuje vzpomínky devíti
pamětníků hned ztří městských
částí. Kromě Prahy se do
letošního běhu zapojily i Praha
– Letňany a Dolní Chabry. Děti
sbíraly příběhy pamětníků,
jejichž životy významně ovliv-
nily dějinné události . století,
které se odehrály na území
České republiky.
Do projektu, který se vPraze
konal už po osmé, se ztéto
městské části zapojilo celkem
sedm žákovských týmů ze
sedmi škol. Pod vedením svých
učitelů zaznamenali pamětnic-
ká vyprávění žáci zeZŠ Glowac-
kého, ZŠ Lyčkovo náměstí, ZŠ
Na Slovance, ZŠ Na Šutce, ZŠ
Palmovka, ZŠ Ústavní a ZŠ
Žernosecká.
Vprůběhu šesti měsíců žáci
nejprve natáčeli vyprávění
místních pamětníků a dohledá-
vali dokumentární materiály
kjejich příběhům. Ze shromáž-
děných podkladů pak vytvořili
vlastní dokumentární díla, která
odborné i široké veřejnosti
představili na slavnostní pre-
zentaci na začátku března. Mezi
pamětníky, jejichž osudy děti
zpracovávaly, je mix osobností
od starousedlíků pamatujících
druhou světovou válku až po
čestné občany či herečky zDiva-
dla pod Palmovkou.
Děti zpovídaly napříkladfot-
balistu aumělce Jana Švadlen-
ku, který byl ve své době pova-
žován za nejlepšího hráče
Slavie,judistu Petra Lacinu,
který trénoval olympionika
Lukáše Krpálka,herečky zDiva-
dla pod PalmovkouIvanu Woj-
tylovou a Hanu Seidlovou,
lodníhokapitána Františka
Fleischmanna, který celý život
pracoval u Labsko-Oderské
plavby,a Jindřišku Pejcharovou,
která jepamětnicí upálení Jana
Palacha.Také natočily rozhovor
sArnoštou Weberovou, jejíž
tatínek byl za minulého režimu
zavřený, spamětnicí druhé
světové válkyMarií Ševčíko-
voua také sVladimírem Tepav-
čevićem, který se narodil vbý-
valé Jugoslávii a před válkou
utekl do Čech. IH
Jedny zprvních kvetoucích
stromů jsou mandloně. Vidět
kvést mandloňové sady je velký
zážitek. Tuto podívanou si
nenechte na počátku jara určitě
ujít.
Nejstarší anejvyhlášenější
jsou mandloňové sady vokolí
Hustopečí, které jsou udržované
po desetiletí akde se každoroč-
ně vbřeznu konají Slavnosti
mandloní avína. Zážitek je
rozkvetlé mandloně iposlou-
chat. Opravdu? Ano, za plného
květu hučí vkorunách stromů
stovky včel adalšího hmyzu,
kterým květy poskytují tolik
potřebnou časnou jarní pastvu,
nektar ipyl. Pokud je cesta na
jižní Moravu pro vás dlouhá,
kvetoucí stromy můžete vidět
ivtrojské botanické zahradě,
vOrnamentální zahradě ana
Stráni.
Mandloň není vnaší přírodě
původní. Kdy se unás začala
pěstovat, však přesně nevíme.
Máme sice doklady onákupu
mandlí, íků arozinek zhusit-
ských válek, ale pěstování
stromů je spolehlivě doloženo
až ze . století zteplých oblastí
republiky, zjižní Moravy apoz-
ději zČeského středohoří.
Mandloně jsou jednou znej-
starších kulturních rostlin na
světě. Ve své domovině voblasti
Malé Asie, Íránu aAfghánistánu
se začaly divoké rostliny kultivo-
vat výběrem sladkých semen.
Vantickém světě byly mandle
považovány za symbol plodnosti.
Jsou zmiňovány ive Starém
zákoně. Hebrejsky se mandloň
nazývá šaquet, což znamená
bdělá, probouzející se, sodkazem
na časné jarní kvetení. Mandle
jsou také symbolem Mariina
panenství ananebevstoupení.
Pěstování mandloní je historicky
spojováno sklášterními zahrada-
mi. Raně středověké prameny
dokládají doporučení pěstovat
mandloně vklášterních sadech
západní Evropy již od . století.
Mandle jsou důležitým zdro-
jem oleje, cukru ibílkovin.
Rozlišují se mandle hořké
asladké. Sladká semena se
používají vpotravinářství, třeba
na výrobu marcipánu adalších
cukrovinek, ale ivkosmetice
afarmacii. Hořké mandle obsa-
hují jedovatý glykosid amygda-
lin, aproto nejsou určeny kpří-
mé spotřebě. Ipřesto se traduje,
že vŘecku užívali hořké mandle
pijáci, aby při pití více vydrželi.
Dříve se zhořkých mandlí
připravovala mandlová voda,
jako prostředek mírnící kašel
ana nevolnost.
Nechte se uchvátit krásou
jarních květů, jejich vůní,
bzukotem hmyzu, zpěvem
ptáků. Při procházce jarní příro-
dou zkuste objevit kvetoucí
mandloně vblízkých sadech
azahradách.
Jarmila Skružná,
Botanická zahrada Praha
www.botanicka.cz
PŘÍBĚHY NAŠICH SOUSEDŮ
Vzpomínky pamětníků opět ožily
BOTANICKÁ ZAHRADA
Poslové jara: rozkvetlé mandloně
Kvetoucí mandloně bývají
lákadlem pro první jarní včely
Žáci zmapovali i život fotbalisty Jana Švadlenky FOTO: DANIELA DLABOLOVÁ