 prosinec 2015

www.praha8.cz

MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8

27

vánoce

Páter Miroslav Cúth:

Vánoce jsou o umění

dát i přijmout lásku

Páter Miroslav Cúth, farář kostela

sv. Cyrila a Metoděje, žije v Karlíně již

20 let. Jednašedesátiletý rodák

z Karlových Varů, který začal chodit

do školy na Slovensku a pubertu krotil

na jižní Moravě, jezdí s chutí na

elektrické koloběžce a každé jaro žehná

harleyářům a jejich nablýskaným

motorkám. Koncem října požehnal

i znovuotevřenému Karlínskému

náměstí, na kterém vzápětí znovu

vypukly i tradiční trhy a na kterém od

3. prosince září i tradiční vánoční strom.

``Jak vy jako kněz vnímáte současné oslavy Vánoc? Jsou ještě rodinnými

svátky, anebo spíš oslavou konzumu?

„Vždy je to o lidech. Ježíš přece vyhnal penězoměnce z chrámu, a stále se najdou

lidé, kteří jsou schopni kšeftovat kdykoliv, kdekoliv, s čímkoliv a s kýmkoliv. A je jen na nás, jestli se tím pokušením necháme ovlivnit a pohltit.

Bohužel lidé si nechávají právě takovými lidmi

ukrást Vánoce. Vánoce jsou přece o radosti,

a když nakoupím dárky na úvěr, pak budu zbytek

roku naštvaný, že nějaké Vánoce byly.“

``Takže jsme si nechali Vánoce zkazit?

„Ano. Bojíme se jich, místo abychom se na ně těšili. Říkáme: Za chvíli jsou Vánoce, ó jaká hrůza!, a sami sebe zbytečně mučíme s přípravami

nebo s cenou dárků.“

``Shánění dárků je tedy zbytečné?

„Ne, ale není třeba se tím zbytečně stresovat.

Mnohem horší ovšem je, když se dárek hodnotí

penězi. Dárek se přece měří láskou, s jakou jsme

ho vybírali nebo vyráběli! Přece dětem, které ještě nemají vlastní peníze, pomáháme vyrábět dárky, aby měly radost z tvoření a aby měly radost

z toho, jakou radost mají maminka nebo tatínek

z jejich dárku.“

``A co slavnostní večeře? Hospodyňky přece

musí napéct cukroví…

„A musí to být deset druhů? Nejde o to, nepřipravovat vůbec nic, ale nepřehánět to. Aby to

pořád pro mě bylo krásné a klidné období. Ale to

je v dnešní době hrozně těžké.“

``Jak z toho ven? Jde to vůbec?

„Je to obtížné. Je třeba dešifrovat poselství, ať už

``A jak slavíte teď?

„Skoro stejně. Jen na stole je už normální ryba.

A stejně jako kdysi, i dnes je pro mě nejdůležitější mše, bez ní si Vánoce neumím představit. Rodiče mi zemřeli ještě před kněžským svěcením,

bratr žije v Neratovicích, takže štědrovečerní večeři v rodinném kruhu jako dospělý neznám. Ale

již od doby, kdy jsem jako kaplan začínal v Mariánských Lázních, mám večeři na faře – a vždycky s lidmi.“

� Je rozdíl mezi Vánoci kněze a Vánoci obyčejného člověka?

„Trošku se přece jen liší, kněží mají víc

bohoslužeb. Za noc třeba tři. Takže se

může stát, že kněz nemá štědrovečerní

večeři. Otázka je proč – často ji nemá

proto, že se ani nenechá někam pozvat,

že je trošku zbytečně hrdinou. Já mám

nyní na Štědrý den mše ve čtyři a o půlnoci. Ale míval jsem je ve čtyři, v osm,

v deset a o půlnoci. To už byl pořádný

zápřah. Přesto jsem si čas na slavnostní

večeři vždycky našel.“

vám ho přináší kdokoliv. Nepodléhat tlaku inzerce, tlaku prodejců – teď hned to musíte koupit!, a raději se rozhodnout v klidu a s rozmyslem. A nestydět se s někým poradit, aby slyšel:

Prosím tě, neblbni! I v tomto případě platí biblické běda člověku samotnému.“

``Mají vůbec smysl předsevzetí, která si

lidi v tomto období dávají, když je vzápětí

poruší?

„Samozřejmě. Jde o mnohem obecnější a hlubší

záležitost. Vánoce by měly být svátky klidu, pokoje a odpuštění. Buďte proto alespoň během

svátků dobří. Nevadí, že to nedodržíte, ale už

jen skutečnost, že jste se o to pokusili, znamená,

že jste si to uvědomili. A když jste to dokázali

alespoň chvíli, určitě jste schopni to dokázat delší dobu.“

``Jaké jste měl Vánoce jako dítě?

„Hezké, byť ne bohaté. Vždy byly spojené s kostelem, se mší, ministroval jsem. Doma jsme je nijak přehnaně nepřipravovali, o to víc jsme se ale

těšili. Měli jsme stromeček, který jsem s bratrem

zdobil, na něm bonbóny, které jsme samozřejmě

tajně ujídali, a zpět věšeli jen prázdný staniol…

Když někdo vystál frontu, měli jsme i pomeranč… Rodiče byli ze Slovenska, ale většinu společného života jsme prožili na jižní Moravě , takže jsme slavnostní štědrovečerní večeři měli

trochu namixovanou – mívali jsme kapustovou

polévku, nudle s mákem a místo kapra sardinky.

Mně strašně chutnaly a dodnes chutnají.“

� Jak byste jedním slovem charakterizoval

podstatu Vánoc?

„Láska. Na Vánoce by se měla v každém z nás narodit láska, a to ten malý Ježíšek symbolizuje. Je to

o umění dát i přijmout lásku. Bůh dal lidem dar

největší, svého syna. On se nám mohl zjevit v jakékoliv podobě, ale zvolil záměrně malé dítě, a dává

nám tím najevo, že se ho nemusíme bát. Malé dítě

vzbuzuje v lidech lásku. A bez lásky z lidí vyrostou

pyšné, cynické a arogantní bytosti, které si myslí,

že nikoho nepotřebují. Ale celý vesmírný princip

je o tom, že vše souvisí se vším, že potřebujeme

jeden druhého, a sám nejsi nic. Jako u tří mušketýrů – jeden za všechny, všichni za jednoho.“

``Co byste popřál čtenářům Osmičky nejen

do nadcházejícího svátečního období, ale

i do roku 2016?

„To je jednoduché. Aby si nenechali Vánoce

ukrást, jak jsme o tom mluvili. Aby si uvědomili,

že pěkné Vánoce nebudou samy od sebe. Aby nebyli líní pro to něco udělat, ale přitom se jimi nestresovali. A že Vánoce nejsou o tom, za kolik nakoupím dárky, ale kolik lidí stihnu potěšit

dobrým slovem. A aby i v příštím roce měli víru,

že za každých okolností můžeme být dobří, a tudíž šťastní. Protože to, jací budeme, záleží jen na

nás, a ne na vnějších okolnostech, na které se

tak rádi a pohodlně vymlouváme.“

Děkuji za rozhovor a přeji krásné a hlavně

Vladimír Slabý

klidné sváteční dny. 

Celý rozhovor najdete na www.praha8.cz.