prosinec 2015
www.praha8.cz
MĚSÍČNÍK MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8
27
vánoce
Páter Miroslav Cúth:
Vánoce jsou o umění
dát i přijmout lásku
Páter Miroslav Cúth, farář kostela
sv. Cyrila a Metoděje, žije v Karlíně již
20 let. Jednašedesátiletý rodák
z Karlových Varů, který začal chodit
do školy na Slovensku a pubertu krotil
na jižní Moravě, jezdí s chutí na
elektrické koloběžce a každé jaro žehná
harleyářům a jejich nablýskaným
motorkám. Koncem října požehnal
i znovuotevřenému Karlínskému
náměstí, na kterém vzápětí znovu
vypukly i tradiční trhy a na kterém od
3. prosince září i tradiční vánoční strom.
``Jak vy jako kněz vnímáte současné oslavy Vánoc? Jsou ještě rodinnými
svátky, anebo spíš oslavou konzumu?
„Vždy je to o lidech. Ježíš přece vyhnal penězoměnce z chrámu, a stále se najdou
lidé, kteří jsou schopni kšeftovat kdykoliv, kdekoliv, s čímkoliv a s kýmkoliv. A je jen na nás, jestli se tím pokušením necháme ovlivnit a pohltit.
Bohužel lidé si nechávají právě takovými lidmi
ukrást Vánoce. Vánoce jsou přece o radosti,
a když nakoupím dárky na úvěr, pak budu zbytek
roku naštvaný, že nějaké Vánoce byly.“
``Takže jsme si nechali Vánoce zkazit?
„Ano. Bojíme se jich, místo abychom se na ně těšili. Říkáme: Za chvíli jsou Vánoce, ó jaká hrůza!, a sami sebe zbytečně mučíme s přípravami
nebo s cenou dárků.“
``Shánění dárků je tedy zbytečné?
„Ne, ale není třeba se tím zbytečně stresovat.
Mnohem horší ovšem je, když se dárek hodnotí
penězi. Dárek se přece měří láskou, s jakou jsme
ho vybírali nebo vyráběli! Přece dětem, které ještě nemají vlastní peníze, pomáháme vyrábět dárky, aby měly radost z tvoření a aby měly radost
z toho, jakou radost mají maminka nebo tatínek
z jejich dárku.“
``A co slavnostní večeře? Hospodyňky přece
musí napéct cukroví…
„A musí to být deset druhů? Nejde o to, nepřipravovat vůbec nic, ale nepřehánět to. Aby to
pořád pro mě bylo krásné a klidné období. Ale to
je v dnešní době hrozně těžké.“
``Jak z toho ven? Jde to vůbec?
„Je to obtížné. Je třeba dešifrovat poselství, ať už
``A jak slavíte teď?
„Skoro stejně. Jen na stole je už normální ryba.
A stejně jako kdysi, i dnes je pro mě nejdůležitější mše, bez ní si Vánoce neumím představit. Rodiče mi zemřeli ještě před kněžským svěcením,
bratr žije v Neratovicích, takže štědrovečerní večeři v rodinném kruhu jako dospělý neznám. Ale
již od doby, kdy jsem jako kaplan začínal v Mariánských Lázních, mám večeři na faře – a vždycky s lidmi.“
� Je rozdíl mezi Vánoci kněze a Vánoci obyčejného člověka?
„Trošku se přece jen liší, kněží mají víc
bohoslužeb. Za noc třeba tři. Takže se
může stát, že kněz nemá štědrovečerní
večeři. Otázka je proč – často ji nemá
proto, že se ani nenechá někam pozvat,
že je trošku zbytečně hrdinou. Já mám
nyní na Štědrý den mše ve čtyři a o půlnoci. Ale míval jsem je ve čtyři, v osm,
v deset a o půlnoci. To už byl pořádný
zápřah. Přesto jsem si čas na slavnostní
večeři vždycky našel.“
vám ho přináší kdokoliv. Nepodléhat tlaku inzerce, tlaku prodejců – teď hned to musíte koupit!, a raději se rozhodnout v klidu a s rozmyslem. A nestydět se s někým poradit, aby slyšel:
Prosím tě, neblbni! I v tomto případě platí biblické běda člověku samotnému.“
``Mají vůbec smysl předsevzetí, která si
lidi v tomto období dávají, když je vzápětí
poruší?
„Samozřejmě. Jde o mnohem obecnější a hlubší
záležitost. Vánoce by měly být svátky klidu, pokoje a odpuštění. Buďte proto alespoň během
svátků dobří. Nevadí, že to nedodržíte, ale už
jen skutečnost, že jste se o to pokusili, znamená,
že jste si to uvědomili. A když jste to dokázali
alespoň chvíli, určitě jste schopni to dokázat delší dobu.“
``Jaké jste měl Vánoce jako dítě?
„Hezké, byť ne bohaté. Vždy byly spojené s kostelem, se mší, ministroval jsem. Doma jsme je nijak přehnaně nepřipravovali, o to víc jsme se ale
těšili. Měli jsme stromeček, který jsem s bratrem
zdobil, na něm bonbóny, které jsme samozřejmě
tajně ujídali, a zpět věšeli jen prázdný staniol…
Když někdo vystál frontu, měli jsme i pomeranč… Rodiče byli ze Slovenska, ale většinu společného života jsme prožili na jižní Moravě , takže jsme slavnostní štědrovečerní večeři měli
trochu namixovanou – mívali jsme kapustovou
polévku, nudle s mákem a místo kapra sardinky.
Mně strašně chutnaly a dodnes chutnají.“
� Jak byste jedním slovem charakterizoval
podstatu Vánoc?
„Láska. Na Vánoce by se měla v každém z nás narodit láska, a to ten malý Ježíšek symbolizuje. Je to
o umění dát i přijmout lásku. Bůh dal lidem dar
největší, svého syna. On se nám mohl zjevit v jakékoliv podobě, ale zvolil záměrně malé dítě, a dává
nám tím najevo, že se ho nemusíme bát. Malé dítě
vzbuzuje v lidech lásku. A bez lásky z lidí vyrostou
pyšné, cynické a arogantní bytosti, které si myslí,
že nikoho nepotřebují. Ale celý vesmírný princip
je o tom, že vše souvisí se vším, že potřebujeme
jeden druhého, a sám nejsi nic. Jako u tří mušketýrů – jeden za všechny, všichni za jednoho.“
``Co byste popřál čtenářům Osmičky nejen
do nadcházejícího svátečního období, ale
i do roku 2016?
„To je jednoduché. Aby si nenechali Vánoce
ukrást, jak jsme o tom mluvili. Aby si uvědomili,
že pěkné Vánoce nebudou samy od sebe. Aby nebyli líní pro to něco udělat, ale přitom se jimi nestresovali. A že Vánoce nejsou o tom, za kolik nakoupím dárky, ale kolik lidí stihnu potěšit
dobrým slovem. A aby i v příštím roce měli víru,
že za každých okolností můžeme být dobří, a tudíž šťastní. Protože to, jací budeme, záleží jen na
nás, a ne na vnějších okolnostech, na které se
tak rádi a pohodlně vymlouváme.“
Děkuji za rozhovor a přeji krásné a hlavně
Vladimír Slabý
klidné sváteční dny.
Celý rozhovor najdete na www.praha8.cz.